Ústecký kraj - Průmyslová historie našeho regionu si zaslouží pozornost. Na tuto skutečnost poukazují svou spoluprací fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v rámci projektu Smart city – Smart region – Smart community. Společně hledaly možnost, jak s dědictvím průmyslu v Ústeckém kraji zacházet tak, aby i nadále přinášelo společnosti užitek. Výsledkem je unikátní turistická trasa.
„Studenti fakulty umění a designu se společně se svými školiteli svého úkolu zhostili s vervou a jedním z výsledků byl návrh s pracovním názvem Vodobraní autorek Jany Babické, Katrin Bittnerové a Martiny Shořovské. Jeho nosnou myšlenkou je vyznačení stezky podél vodovodu a následné každoroční pořádání pochodu,“ zmiňuje Mgr. Zdeňka Smutná, odborná asistentka Přírodovědecké fakulty UJEP, jež na projektu participuje.
Čím je zmíněný objekt vodovodu tak atraktivní? Jedná se o 27 kilometrů dlouhý průmyslový vodovod, který od doby svého vzniku v roce 1942 dodnes slouží svému účelu – původně přiváděl vodu z Dolních Zálezel do chemické továrny v Záluží (chemičky v Litvínově), v současnosti zásobuje vodou elektrárnu v Ledvicích.
Po představení prvotního návrhu projektu v rámci kolektivu spolupracovníků převzala pomyslnou štafetu právě katedra geografie Přírodovědecké fakulty UJEP s cílem přenést tento nápad do reality – tedy především dosáhnout vyznačení trasy v terénu.
„Jednalo se o doplnění turistického značení v úsecích mezi Elektrárnou Ledvice a obcí Bořislav a dále mezi čerpací stanicí v Dolních Zálezlech a stávající trasou, která vede na Dubický kopec,“ upřesňuje Zdeňka Smutná.
Vodojem v areálu chudeřické továrny, který byl kdysi napojen na průmyslový vodovod; autor Jiří Dvořák
Pro zhotovení značení bylo třeba oslovit zástupce obcí vdotčených katastrálních územích, stejně jako všechny vlastníky parcel, a získat od nich svolení s vedením trasy na jejich pozemcích. Klíčovou roli v tomto procesu sehráli samozřejmě členové Klubu českých turistů, s nimiž členové týmu konzultovali vedení trasy, a byli to právě oni, kteří uskutečnili samotné značení.
Nyní lze tedy vyrazit na turistickou trasu o délce téměř 29 km vedoucí od infocentra Elektrárny Ledvice až k čerpací stanici v Dolních Zálezlech, odkud se do vodovodu čerpá voda z Labe, nebo můžete jít na výlet „po proudu“ v opačném směru. Turistická trasa z velké části kopíruje vedení průmyslového vodovodu, někde se však z důvodu nepřítomnosti paralelních komunikací od něj odklání. Přestože naprostá část vodovodu vede podzemím, v některých částech lze vidět důležité součásti vystupující na povrch. Příkladem je třeba tzv. přelivná věž na Dubickém kopci, kam je voda čerpána z Labe a odkud vlivem gravitace proudí samospádem až do Ledvic. Jediné místo, kde je možné spatřit malou část vodovodu, se nachází v lese nad obcí Ohníč. Vodovod byl také svého času napojen na památkově chráněný vodojem v areálu továrny AGC Automotive Czech v Bílině-Chudeřicích, který je zajímavostí pro milovníky industriální architektury.
„Pro turistu by možná mohlo být zklamáním, že jsou viditelné jen minimální části vodovodu, ale toto je kompenzováno fantastickými výhledy na Podkrušnohoří, hřeben Krušných hor či špičaté vrcholy Českého středohoří,“ upozorňuje Zdeňka Smutná.
Právě toto bylo druhým klíčovým důvodem pro vyznačení trasy – nalákaní turistů do území, jež má co nabídnout, avšak bylo z velké části turistickými trasami míjeno. Kromě toho je pěší výlet možno spojit s návštěvou nejvyšší rozhledny v Česku položené na 140 m vysoké kotelně elektrárny.
Těleso průmyslového vodovodu; autor Jiří Dvořák
Důležitým atributem trasy by měla být naučnost, a protože zhotovení a instalace informačních tabulí přesahuje rámec projektu, je připravován podklad v elektronické podobě, který zájemce upozorní na zajímavá místa a atraktivity, které lze spatřit na trase.
„Jsme velmi rádi, že nám zástupci ČEZ z ledvické elektrárny vycházejí vstříc a nabídli pro náš projekt jak fyzický prostor v jejich infocentru, tak i možnost informovat o něm prostřednictvím jejich webových stránek. Díky tomu můžeme alespoň na webu infocentra Elektrárny Ledvice umístit dokument ke stažení a každý, kdo bude mít zájem projít si trasu, si jej bude moci stáhnout a případně vzít i s sebou,“ doplňuje za katedru geografie Mgr. Vladan Hruška, Ph.D.
V informačním materiálu bylo snahou nejen představit samotný vodovod a okolnosti jeho vzniku, ale také demonstrovat provázanost průmyslových aktivit s regionem.
„Chtěli jsme ukázat, jak průmysl ovlivnil rozvoj zdejších obcí, komunit a jak působil na zdejší krajinu a její utváření. Zároveň se k tomu váží i smutné lidské příběhy spojené zejména s obdobím 2. světové války, které by neměly být zapomenuty,“ uzavírá Zdeňka Smutná a dodává, že finální text byl opět výsledkem širší spolupráce, kdy historická fakta zajistil historik z Filozofické fakulty UJEP a Národního památkového úřadu Martin Zubík. Celou řadu informací k vodovodu poskytli také zástupci elektrárny v Ledvicích. Právě mezioborová spolupráce a propojení univerzity s lidmi z praxe je důležitá přidaná hodnota celého projektu.
