Kounov - Kamenné řady u Kounova jsou jedinou známou kulturní památkou tohoto druhu ve střední a východní Evropě. Jsou považovány za stavby prvních zemědělců z mladší doby kamenné, i když není vyloučeno, že vznikly později.
Podle zkušeností některých lidí mají schopnost ovlivňovat lidskou psychiku a zdraví. Dnešní podoba kamenných řad je nejspíše práce keltského obyvatelstva, v pozdější době haštalské.
Řady vedou od severu k jihu. Uprostřed stával velký menhir a mohl to být jakýsi pozorovatel. Odtud směr na největší balvan, který dostal název Gibbon a odpovídá východu Slunce při letním slunovratu. Druhý směr, kde je kámen Pegas, zase odpovídá západu Slunce v době zimního slunovratu.
Podivné řady z velkých kamenů objevil v roce 1934 mladý kounovský učitel Antonín Patejdl na vrchu Rovina severně do Kounova. Do té doby neobvyklým řadám nikdo nevěnoval zvláštní pozornost. Teprve až tento učitel si uvědomil, že jde o něco zcela mimořádného. Když řady spočítal a zaměřil, přeběhl mu mráz po zádech. Řady v lese byly obrovské, na ploše několika hektarů a tvořilo je, podle odhadu, několik tisíc kamenů. Některé byly obzvlášť velké. Řady se táhly až několik set metrů a co bylo nejpodivnější, že v nepravidelných rozestupech běžely téměř rovnoběžně a přesně ve směru od severu k jihu. Patejdl si tak byl jistý, že před sebou nemá hříčku přírody, ale dílo, které vytvořil člověk. Otázkou ale zůstává kdo a hlavně proč?
Moře dohadů přetrvává dodnes. Byly záhadné kounovské řady pravěkým chrámem k uctívání slunce? Pohanským kalendářem? Nebo je to jednoduchý, přesto unikátní systém polních mezí? Záhada kounovských kamenných řad stále nemá rozluštění, i přes to, že se o to snažily stovky badatelů.