Ústecký a Karlovarský kraj - Krušné hory a Severočeský hnědouhelný revír. Pojmy, které jsou pro mnoho z nás představou zničené přírody exhalacemi a těžkým průmyslem. A přesto zde, díky rekultivacím, najdete mnoho zajímavých míst, po kterých se můžete vydat pěšky nebo na kole. Cyklotrasy v okolí Mostu, Chomutova, Kadaně, Teplic, ale i Božího Daru, Měděnce či Jáchymova prochází na mapě z velké většiny po montánních trasách. A co to vlastně je montánní turistika?
Montánní turismus a i cykloturismus je spojen s péčí o hornické historické a současné movité i nemovité památky. Těžba a zpracování nerostných surovin probíhá v Krušných horách od 12. století do současnosti. Krušné hory jsou světově zcela výjimečné svou rozmanitostí rudných i nerudných nerostných surovin, od stříbra, cínu, olova či železa přes kobalt, vizmut, nikl nebo wolfram až po uran a hnědé uhlí. V roce 2019 se krušnohorská montánní krajina dostala na seznam světového dědictví UNESCO, zastoupena šesti českými kulturně-historickými objekty – Hornická krajina Jáchymov, Hornická krajina Abertamy – Boží Dar – Horní Blatná, Rudá věž smrti, Hornická krajina Krupka a Hornická krajina Mědník.
Hornické naučné stezky v Krušných horách
Krušné hory byly synonymem zničené přírody. Dnes je tato krajina plná stromů, luk a živočichů. Vybudovala se zde celá řada hornických naučných stezek, která vás zavedou do míst, kde se těžilo stříbro, cín, železo, měď, kobalt, olovo.
Tyto stezky Vás zavedou například do okolí Jáchymova, kde byly raženy jáchymovské stříbrné tolary a těžila se ruda, ve které Marie Curie – Sklodowska izolovala radioaktivní prvky – radium a polonium. Projedete se po rudných revírech Horní Blatná, Hřebečná a Bludná, která podávají svědectví o 400leté těžbě cínových rud. Můžete navštívit nejvýznamnější cínový důl české části Krušných hor – Důl Mauritius. Jet podél Blatenského vodního příkopu od Božídarského rašeliniště přes Myslivny, Rýžovnu, Bludnou až do Horní Blatné. Podívat se do jedné z nejvýznamnějších starých důlních štol krupského revíru – štoly Starý Martin či slézt po úzkých schodech do štoly Marie Pomocné na Měděnci.
Cyklotrasy přes Severočeský hnědouhelný revír
Mezi největší povrchové doly v České republice patří hnědouhelné doly v podkrušnohorské oblasti. Tam, kde se dříve těžilo uhlí, najdeme dnes chráněné rostliny a živočichy. Nově vybudované cyklotrasy vedou kolem aktivních hnědouhelných lomů v zelené a rozkvetlé přírodě. Ze sedla kola zde můžete sledovat procesy, které navrací krajině vegetaci a činí z ní prostředí pro lidi. Aktivní cyklisté, ale i pohodoví turisté si zde určitě najdou mnoho malebných a zajímavých míst. Jezera, která vznikla zatopením lomů a dolů – vodní plocha Benedikt (zatopený hlubinný důl Benedikt), jezero Matylda (zatopený uhelný Lom Vrbenský), jezero Milada (zatopený lom Chabařovice), jezero Most (zatopený lom Ležáky), jezero Podkova (zatopený důl Prokop Grube). Zarostlá zákoutí s bylinami a květinami na výsypkách – Hornojiřetínská, Jiřetínská, Kopistská, Růžodolská, Střimická.
Na některých cyklotrasách najdete zastavení, která jsou označena QR kódy. Ty vás zavedou přímo do interaktivních map. Jednou z nich je trasa 7eko track. Start trasy je z cyklostezky Komořany – Jiřetín č. 3108, nebo se na ní dostanete také z mosteckého jezera Matylda po vyznačené trase na mapě.
V mladé, lesnicky rekultivované krajině, mezi Prunéřovem a Černovicemi, najdeme novou cyklostezku lemující důl Nástup Tušimice, která pokračuje přes Spořice a Droužkovice až do Března, kde se nachází Březenský drak, jedna z možností, kde si můžete zblízka prohlédnout velkorypadlo KU 800, které pracovalo na Dolech Nástup Tušimice.
A další cyklotrasy se připravují. Nedaleko Litvínova vzniká nová rekreační plocha – lesopark Ivana Dejmala. Již brzy se začnou budovat nové cyklostezky přes výsypku Pokrok, které park spojí s Osekem a Duchcovem.
Cyklotras v Krušných horách i pod horami s ústupem těžby hnědého uhlí přibývá, stačí si jen vybrat a jet.
