Česká republika, Německo – Pokročilou znalostí jazyků disponuje jen asi třetina Čechů. Toto číslo se meziročně zvyšuje, nejrozšířenější je anglický jazyk.
Vyplývá to z průzkumů společnosti Starke Jobs, která se zaměřuje na zaměstnávání především česky a německy hovořících zaměstnanců. Ačkoli je Česká republika německy hovořícími státy obklopena, výuka němčiny ze škol přitom mizí.
Sedm století vedle sebe žili Němci s Čechy. Ačkoli to nebylo vždy soužití harmonické a k definitivnímu rozdělení dvou národů došlo po skončení druhé světové války dramatickým odsunem Němců, dnes to vypadá, že by spolu oba národy mohly opět najít společnou řeč. Tedy pokud jim to jazyková bariéra dovolí.
V roce 2011 Němci otevřeli své hranice Čechům, kteří od té doby nepotřebují pracovní povolení pro práci v Německu. Počet volných pracovních míst v Německu se stále zvyšuje, stejně jako agentura Starke Jobs zaznamenává nárůst zájmu Čechů o práci v Německu. Přitom ne každý Čech uplatnění v Německu najde. Na vině je podle personalistů Starke Jobs neznalost německého jazyka.
Němčinu na dostačující úrovni ovládá pouze pětina Čechů
„Průzkumy i praxe ukazují, že německy se domluví zhruba pětina až šestina uchazečů o práci, slovem a písmem pak jen nějakých pět procent všech,“ odhaluje výsledky průzkumu agentury Starke Jobs její personalista Stefan Beck. „Německé společnosti však potřebují zaměstnance, se kterými se domluví, práce v Německu bez znalosti jazyka je v podstatě nemožná“ vysvětluje Beck.
Požadovaná úroveň němčiny je přitom různá. Zatímco v některých společnostech pracují na směnách pouze české party, na jiných pozicích už fungujete výhradně sami za sebe. „Rozsah požadovaných znalostí je závislý na pracovní pozici a míře potřeby samostatné komunikace. Na dělnických profesích ve společnostech mezi dalšími Čechy stačí základní znalosti jazyka, na pozici číšníka nebo třeba stavebního inženýra už se bavíme o velmi pokročilých znalostech,“ uvádí Beck.
Angličtina proniká do životů lidí i mimo anglicky mluvící země
Na vrcholu popularity je tradičně angličtina. Zhruba čtvrtina lidí ovládá angličtinu na pokročilé úrovni, jen ale každý desátý se domluví slovem i písmem. „Moderním trendem ve velkých městech v Čechách i v Německu je mluvit v práci výhradně anglicky. Tento trend přechází především u generace mileniálů i do běžného života, není proto neobvyklé, že v restauracích nebo na sportovištích slyšíte angličtinu, ačkoli všechny diskutující spojuje jiný mateřský jazyk,“ popisuje Beck změny v jazykových strukturách.
Zatímco angličtina jako světový jazyk nás stíhá ze všech stran, na němčinu Češi začínají zapomínat. Především ve školách se její výuka pomalu ruší, dětem je nabízena jako druhý jazyk, a to pouze v těch školách, které druhý nebo další jazyk vůbec nabízejí. „Němčina dnes Čechům chybí, přeci jen jsme sousední státy, hranice mezi námi jsou otevřené a na českém trhu působí na čtyři tisíce německých firem,“ říká Beck.
Němčina Čechům chybí, učí se ji „na stará kolena“
Zájem o výuku německého jazyka přitom zaznamenaly i jazykové agentury. „Zájem o jazykové kurzy němčiny mezi dospělými rapidně roste, začíná se projevovat zvýšená poptávka po německy hovořících Češích,“ říká k problému výuky němčiny Martina Stuchlá z jazykové agentury Parole. Podle ní by na zvýšení zájmu o německy mluvící veřejnost měly reagovat především vzdělávací ústavy, což se podle jejích slov zatím neděje. „Nezaznamenali jsme, že by se němčina začala na základní školy vracet jako hlavní jazyk,“ dodává Stuchlá.
Průzkum jazykové vzdělanosti dále ukázal, že žádným jazykem nedisponuje více než padesát procent Čechů. Po angličtině a němčině Češi disponují také francouzštinou nebo ruštinou. Znalosti svého německého jazyka si můžete otestovat třeba zde.
