Ústí nad Labem - V rámci zpracování nové Strategie rozvoje města Ústí nad Labem 2021-2030 se ve středu 4. prosince v infocentru uskutečnilo druhé veřejné projednání. Přítomno bylo 49 občanů.
Veřejné projednání zahájil náměstek primátora Pavel Tošovský, který přivítal všechny přítomné a následně předal slovo externímu zpracovateli Strategie 2030, kterým je společnost KPMG Česká republika.
Veřejnosti byly představeny východiska pro zpracování Strategie 2030, která jsou: 1. Respektovat interdisciplinární přístup a přemýšlet o rozvoji města nikoliv v tradičním sektorovém pojetí, ale integrovaně a v souvislostech. 2. Podporovat realizaci pozitivních strategických cílů a tvorbu Strategie 2030 zejména na základě jeho silných stránek. 3. Respektovat územní specifika dílčích částí města a zároveň reflektovat širší regionální vztahy. 4. Zapojit v maximální míře veřejnost do všech fází přípravy Strategie 2030 a využívat inovativní nástroje pro komunikaci s občany. 5. Zaměřit se na PR Strategie 2030.
Veřejnosti byla ve stručnosti představena analytická část Strategie 2030. V analytické části jsou definovány výchozí podmínky města, je provedena socioekonomická analýza a sektorová analýza. Součástí je také finanční analýza, analýza cílových skupin a analýza rizik. Pro zpracování Strategie 2030 byl zvolen multidisciplinární přístup. Cílem je omezit tradiční sektorový pohled na strategický rozvoj města, podle kterého byla sestavena současná Strategie 2020. Výsledkem analytické části je tedy vymezení základních průřezových, tematických oblastí řešených v rámci návrhové části.
Dále byla představena identifikace problémů a rozvojových potřeb města. V oblasti Kvalita života a soudržnost obyvatel jde o kvalitativně významné rozdílné podmínky pro život obyvatel v různých částech města (centrum města, sídliště, vyloučené lokality, periferie), značné zatížení města sociálně-patologickými jevy s negativním dopadem na kvalitu života obyvatel ve městě a vztah obyvatel k městu, soudržnost jeho obyvatel a vzájemná úroveň komunikace mezi jednotlivými zainteresovanými stranami. V oblasti Image města jako metropole regionu jde o dlouhodobě zažité negativní povědomí o městě a jeho nízká atraktivita jako centra regionálního významu, současnou úroveň podmínek pro urbanistický rozvoj města a kvalita veřejného prostoru a kvalita partnerství a úroveň spolupráce města s dalšími zainteresovanými stranami. V oblasti Prosperita města jde o vylidňování, stárnutí a nevyvážená sociodemografická skladba obyvatel (vzdělání, věk, profesní zaměření) města s negativním dopadem na trh práce a ekonomický rozvoj města, značné podfinancování většiny infrastruktury ve městě a jeho vysoké zadlužení a nedostatek inovací a nízký podíl firem zaměřených na produkci s vyšší přidanou hodnotou (technologické a inovativní firmy). V oblasti Udržitelná mobilita jde o nevyhovující stav dopravní infrastruktury ve městě (parkování, stav pozemních komunikací, infrastruktura pro vodní a cyklistickou dopravu atd.).
Zpracovatel prezentoval výsledky pracovních skupin, které se podílejí na přípravě Strategie 2030. Celkem vzniklo 12 opatření. U Image města jako metropole regionu byla nastavena tři opatření, a to přátelský veřejný prostor, efektivní městský marketing, atraktivní a přitažlivé město pro návštěvníky. V Kvalitě života a soudržnosti obyvatel jsou celkem čtyři opatření (kvalitní a dostupné bydlení, dostupné sociální a zdravotní služby, atraktivní kulturní a volnočasové služby, město blízké přírodě). Prosperita města obsahuje tři opatření (univerzitní město s vynikající úrovní vzdělávání, zdravé podnikatelské prostředí, využití inovačního potenciálu). Udržitelná mobilita má dvě opatření (atraktivní dopravní systém, výjimečná dostupnost).
Dále zpracovatel prezentoval vznikající Koncepci rozvoje cestovního ruchu ke Strategii 2030. Nejdříve byla představena analytická část, poté formy cestovního ruchu a klíčové problémy, struktura návrhové části a další postup týkající se Koncepce cestovního ruchu.
Součástí veřejného projednání byla moderovaná diskuze rozdělena na dvě části. V první části se zpracovatel dotazoval přítomných občanů města na otázku: „Jak docílit toho, aby byl veřejný prostor ve městě přátelský?“. Ve druhé části byla řešena vize města Ústí nad Labem.
V závěru zpracovatel představil další postupy při zpracování tohoto dokumentu a nechal prostor pro odpovědi na otázky či připomínky, které byly pokládány po celou dobu moderované diskuze.
