ČR - O půlnoci v úterý 11. května definitivně skončila nejviditelnější část Sčítání lidu, domů a bytů 2021 – sběr dat z domácností. Do této chvíle evidují komisaři 4,2 milionu domácnostmi odeslaných elektronických formulářů a 683 tisíc odeslaných listinných formulářů. Zatímco online systém se vypnul v úterý a pokračovat ve vyplňování elektronického formuláře mohli už jen ti, kteří se do něj přihlásili před půlnocí, sběr listinných formulářů bude ještě několik dní dobíhat, a to i na kontaktních místech, která tak ještě pár dní zůstanou otevřená.
„Máme za sebou šest náročných týdnů sčítání a já bych chtěl poděkovat všem spoluobčanům, kteří se do něj aktivně zapojili. Velmi nás těší, že sčítali nejen sebe a své domácnosti, ale že si pomáhali navzájem, ať už sčítali své blízké, nebo přátele a známé. Byli jsme si vědomi, že současná složitá situace zrovna celospolečenskému censu nenahrávala, o to víc si ceníme toho, že se naprostá většina lidí úspěšně a v termínu sečetla. Díky patří také tisícům sčítacích komisařů, České poště, zaměstnancům Českého statistického úřadu i dalším partnerům. Všichni společně pomohli poskládat skutečný obraz současného života v České republice,“ říká Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Český statistický úřad k dnešnímu dni obdržel 4,2 milionu elektronických a 683 tisíc listinných formulářů. Teprve jejich zpracování ale ukáže, kolik se jejich prostřednictvím sečetlo bytů, domácností a osob. „Při minulém sčítání jsme sečetli 4,1 milionu bytových domácností, v nich žilo 10 milionů 145 tisíc obvykle bydlících obyvatel. Dalších 292 tisíc obvykle bydlících obyvatel žilo mimo byty, zejména v hromadných ubytovacích zařízeních,“ vysvětluje Robert Šanda, věcný gestor Sčítání 2021. Od roku 2011 do konce roku 2020 se podle statistiky stavebnictví dokončilo dalších zhruba tři sta tisíc bytů. „Od minulého sčítání do konce roku 2020 se počet trvale bydlících obyvatel zvýšil zhruba o dvě stě tisíc. Při zohlednění všech těchto údajů lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že se drtivá většina populace sečetla,“ doplňuje Robert Šanda.
„Přesný počet sečtených zjistíme až v průběhu zpracování výsledků. Samozřejmě budeme veřejnost informovat o postupu zpracování a dělit se o průběžně zjištěné informace a zajímavosti, které z něj vyplynou. V žádném případě ale nepůjde o výsledky. Ty budou v kompletní podobě skutečně k dispozici až na přelomu tohoto a příštího roku,“ říká Marek Rojíček, předseda ČSÚ. Listinné formuláře se musí totiž nejprve naskenovat, digitalizovat, musí se ověřit kvalita vyplněných údajů a ke všem, tedy i těm elektronickým, přiřadit další údaje z administrativních zdrojů dat. Teprve pak se ze všech formulářů vymažou osobní údaje, tedy rodná čísla, jména, příjmení a čísla dokladů. Všechny tyto úkony vyžadují čas v řádu týdnů až měsíců. Teprve potom začíná zpracování samotných statistik. Proto nemohou být výsledky zveřejněny dřív než na přelomu roku.
Významnou roli ve sčítání sehrálo Kontaktní centrum a také informační služby Českého statistického úřadu, kam se lidé obraceli se svými dotazy. Kontaktní centrum od svého spuštění 12. března odbavilo 263 034 hovorů. Unikátní chatbot, na kterého se lidé obraceli i přímo během vyplňování formuláře, dokázal poradit 264 845 uživatelům. Operátoři Kontaktního centra a pracovníci informačních služeb ČSÚ pak úspěšně řešili i komplikované případy, když například respondent nedokázal určit, zda se i na něj vztahuje povinnost se sečíst, či používal pro přihlášení nevhodný typ dokladu. Takové případy se řešily individuálně. To se týkalo i případů starých občanských průkazů bez strojově čitelných údajů, které se po konzultaci s ministerstvem vnitra do systému přidaly. Operátoři také často pomáhali přímo s vyplněním, kdy s volajícím osobně procházeli formulář a radili, co a kam zapsat.
Sčítání 2021 organizuje Český statistický úřad a jeho výsledky ovlivní život v České republice na dalších deset let. Sčítání nejen zjišťuje počet obyvatel, ale je především nepostradatelné k tomu, aby ČSÚ mohl každoročně publikovat informace o změně počtu obyvatel, jejich přírůstku a úbytku a jejich rozmístění. Z toho se pak každý rok vychází například při rozpočtovém určení daní. To zajímá především obce, protože údaje ze sčítání mohou výrazně ovlivnit život jejich obyvatel. Ministerstvo financí totiž rozděluje výnosy z daní právě podle dat Českého statistického úřadu. Pokud se obyvatelé do sčítání nezapojí, můžou kvůli tomu obce (a tedy i samotní občané) každoročně přijít o významnou sumu peněz určenou na jejich rozvoj. ČSÚ má také povinnost dělat každých pět let prognózy obyvatelstva: pro nastavení důchodového systému nebo kvůli důchodové reformě, pro plánování služeb, jako je výstavba školek či domovů pro seniory. Ani to by bez údajů ze sčítání nebylo možné. Dále je například potřeba vědět, jací v dané lokalitě žijí lidé: jaké mají vzdělání, jaká je jejich profese a jak daleko jezdí do práce. Z toho se dá poznat, jestli je v určitém regionu potenciální pracovní síla pro určitý typ podniků, kam by lidé nemuseli dojíždět dvě hodiny, a směrovat tam investice. Kromě toho dojížďka prozrazuje i prostorové územní vztahy – to znamená, že lidé sice administrativně mohou spadat pod určitý kraj, ale reálně je vidět, že za prací jezdí jinam. Přínos sčítání pro příštích deset let je tedy obrovský a bez něj bychom o sobě neměli podstatné informace.
