ČR, Krušné hory - Evropská unie chce odstavit zdroje, jejichž výkon je regulovatelný. Jedna se především o uhelné elektrárny. Jenže právě ty jsou, podle odborníků, tím stabilním článkem energetické soustavy našeho státu. Pokud chceme být energeticky stabilní stát, musíme modernizovat tradiční zdroje, říkají experti. Jinak by mohl hrozit i blackout. Napadlo vás někdy, co by třeba mohlo nahradit jednu jedinou uhelnou elektrárnu? Když se nad tím zamyslíte jako my v článku, vychází to nyní jako nesmysl.
Poslední roky se stále více hovoří o obnovitelných zdrojích. Jejich počet ani výkon ale v současné době plně nenahrazuje stabilní uhelné elektrárny. Pokud by došlo k situaci, že by se odstavily tyto zdroje, není na tento stav naše energetika připravená a napsal by scénář v podobě blackoutu. Jednoduše řečeno - za každý obnovitelný zdroj musí být v síti regulovatelná náhrada, která by v případě nepříznivých povětrnostních podmínek jako je málo slunečního svitu, málo větru, mohla požadovanou energii dodat.
Jeden příklad za všechny
Elektrárna Počerady. Její výkon je 5x200 MW. Má stabilní regulovatelný oběh, který je minimálně závislý na meteorologických podmínkách. Denně spotřebuje přibližně 24 tisíc tun uhlí, ze kterého vyrobí a dodá 24GWh za den.
Pokud by se tato elektrárna odstavila, nahradil by jí mohla fotovoltaická elektrárna s výkonem minimálně 3000 MW. Musí být totiž rezerva pro nabíjení baterií na noční provoz. Bateriové úložiště pro „noční provoz“, což v zimě by představovalo až 16 hodin, by muselo mít kapacitu min 15 Gwh. Prozatím největší vybudované úložiště má cca 730 MWh. V tomto případě by bylo potřeba 10 až 15 takových úložišť.
Tato fotovoltaika by stála na ploše o rozloze minimálně 20 km². Pro představu – na tuto plochu by se vešlo cca 1852 fotbalových hřišť. Nebo jiné srovnání: jde přibližně o plochu sedmi jezer Most. Podobné by to bylo i s větrnými elektrárnami. Musely by jich být stovky a zcela by zaplnily hřebeny Krušných hor. Navíc velká pole větrných elektráren jsou méně účinná. Nejvýkonnější větrné elektrány na světě nyní mají výkon asi 10 MW.
Zdroj: Energetické fórum 2021
Starostové obcí v Krušných horách situaci ohledně uhlí vnímají. Někteří se snaží stát nezávislými na energiích
Námi oslovení starostové o problému odstavení uhelných elektráren a nedostatečného množství obnovitelných zdrojů energie vědí a situaci si uvědomují. Někteří se proto snaží do budoucna se blackoutu vyhnout a najít řešení, aby jejich obec byla energeticky samostatná a nezávislá.
Nová Ves v Horách už přibližně 20 let na svém katastru má 7 větrných elektráren a územní plán počítá s výstavbou dalších. „V tuhle chvíli je tady farma se 7 větrnými elektrárnami a dalších 7 až 8 je nějakým způsobem v přípravě. Nevíme, jestli se to zrealizuje, ale územní plán na to myslí,“ řekl starosta Nové Vsi v Horách David Kádner.
Obec má v plánu se energeticky osamostatnit a vyrábět si energii svou. „Ty starší větrné elektrárny, které se postavily v minulosti, tak, bohužel, jdou do sítě hlavního řádu ČEZu a až v těchto nových, který by se mohly stavět, tak už ta technologie dovoluje elektřinu ponechat v nějaké blízkosti, tzn. napojení na obec jako takovou, protože už by to mělo záložní baterie,“ dodal David Kádner.
Větrné elektrárny stojí i u Výsluní. S výstavnou dalších tam ale nepočítají. Někteří místní už prý ale pořizují náhradní zdroje energie. „Obnovitelné zdroje už místní občané začínají, takže solární energetika pouze na střechách domů, určitě ne ve volným prostoru jako na nějakých loukách a pasekách atd. Lidé přecházejí na tepelná čerpadla, ale to je stále zdroj, který je stále závislý na přísunu energie, kterou by ale mohla dodat právě ta solární elektrárna na střeše,“ vysvětlil starosta Výsluní Ladislav Kareš.
