Ústecký kraj/ČR - Během roku 2021 zaznamenalo růst počtu obyvatel osm ze čtrnácti krajů Česka, šesti naopak obyvatel ubylo. Počet sňatků se na předpandemickou úroveň nevrátil a ve všech krajích byl nižší než v letech 2016–2019. Bližší informace o demografickém vývoji v krajích v roce přináší analytická publikace Vývoj obyvatelstva v krajích České republiky - 2021.
Stejně jako v předcházejících letech vykázaly největší přírůstky obyvatel v roce 2021 kraje Středočeský (o 14 tisíc) a hlavní město Praha (o 16 tisíc). Třetí nejvyšší přírůstek Jihomoravského kraje byl výrazně nižší (o 3 tisíce). „Pouze v Praze se na loňském populačním růstu kromě migrace částečně podílela i přirozená měna obyvatel. V hlavním městě byl totiž počet živě narozených dětí vyšší než počet zemřelých obyvatel. Ostatní kraje s populačním přírůstkem získaly nové obyvatele výhradně zásluhou stěhování osob mezi kraji či ze zahraničí,“ říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Počet obyvatel nejvíce poklesl v Moravskoslezském kraji, a to o více než 5 tisíc osob. V přepočtu na tisíc obyvatel však byla míra úbytku populace nejvyšší v kraji Karlovarském, který přišel o šest z každého tisíce obyvatel. Důvodem byl vysoký počet zemřelých.
Napříč republikou loni poměrně výrazně vzrostla intenzita plodnosti. Nejvyšší průměrný počet dětí na jednu ženu zůstal druhým rokem v řadě v Kraji Vysočina (1,95) a nejnižší byl v Karlovarském kraji (1,69). Děti narozené mimo manželství mají dlouhodobě nejnižší zastoupení v hlavním městě Praze (40,5 % v roce 2021) a ve Zlínském kraji (43,1 %), naopak výrazně nejvyšší v kraji Ústeckém (63,0 %) a Karlovarském (61,2 %). Jednoznačně v průměru nejpozději zažívají mateřství ženy v Praze (32,0 let v roce 2021), s odstupem pak na dalších místech ženy v Jihomoravském (30,8 let) a Zlínském kraji (30,6 let). V průměru nejdříve se ženy stávají matkami v kraji Ústeckém (29,1 let) a Karlovarském (29,4 let).
Ve všech krajích se mezi obdobím let 2018–2019 a 2020–2021 snížila v důsledku epidemie covidu-19 naděje dožití při narození. U mužů se nejvíce (o 2,1 roku) zkrátila v Karlovarském kraji, u žen v kraji Zlínském (o 1,4 roku). Stejně jako v předchozích letech byly celkové úmrtnostní poměry nejhorší v Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji a nejpříznivější v Praze a v krajích Vysočina a Jihomoravský.
S výjimkou Jihočeského kraje se počty sňatků i úroveň sňatečnosti ve všech krajích meziročně zvýšily, přičemž nejnižší zůstaly v Praze a nejvyšší ve Zlínském kraji a Kraji Vysočina. „U 12 procent manželství uzavřených během roku 2021 měl minimálně jeden ze snoubenců jiné než české státní občanství. V případě sňatků mužů s registrovaným bydlištěm v Praze dosáhl jejich podíl až jedné čtvrtiny, oproti tomu v Kraji Vysočina bylo takových sňatků relativně nejméně, jen necelých 7 procent. Praha je zároveň typická nejvyšším průměrným věkem snoubenců při prvním sňatku,“ doplňuje Štěpánka Zvonková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Počet rozvodů vykazoval ve všech krajích v uplynulém desetiletí klesající trend.