ČR - V populaci České republiky bylo v roce 2022 celkem 24,4 % kuřáků různých druhů tabákových výrobků. Významně přibývá uživatelů elektronických cigaret a nikotinových sáčků. Zejména mladí od 15 let častěji sahají po alternativách, aniž by před tím kouřili klasické cigarety.
Co se týká alkoholu, v mezinárodním měřítku zůstává Česká republika mezi zeměmi s velmi vysokou spotřebou. Vyplývá to z výsledků reprezentativního šetření o užívání tabáku a alkoholu v rámci České republiky (NAUTA), které každoročně uveřejňuje Státní zdravotní ústav u příležitosti Světového dne bez tabáku. Ten vyhlašuje Světová zdravotnická organizace od roku 1987 a letos připadá na 31. května.
Výsledky – tabák
V populaci České republiky bylo v roce 2022 celkem 24,4 % kuřáků různých druhů tabákových výrobků, které zahrnují cigarety (průmyslově vyráběné i ručně balené), dýmky, doutníky, doutníčky a vodní dýmky. Denně kouří 20,6 % mužů a 12,0 % žen starších 15 let. I přes občasné roční odchylky lze ale ve sledovaných letech 2012 – 2022 pozorovat trvalé snižování podílu kuřáků v populaci (prevalence).
Česká populace kouří převážně klasické cigarety. Podíl jiných tabákových výrobků určených ke kouření je malý. Denní kuřáci celkově kouří nejčastěji 15‒24 cigaret denně (30,2 %). Mezi všemi kuřáky vykouří muži v průměru přibližně o 3 cigarety denně více než ženy.
Podíl kategorie se spotřebou méně než 5 cigaret za den je vyšší u žen než u mužů, zatímco spotřeba 25 a více cigaret denně je u mužů mnohem častější než u žen. V porovnání let 2021 a 2022 stoupl podíl kuřáků, kteří průměrně vykouří 25 a více cigaret denně, ne však statisticky významně (2,9 % vs. 5,6 %, p = 0,171). Nejvíce silných kuřáků zaznamenáváme ve věkové kategorii 45‒64 let (9,8 %). U nejmladší věkové kategorie 15–24 let takto silné kuřáky již druhý rok nenacházíme.
Elektronické cigarety
V roce 2022 užívalo elektronické cigarety alespoň jednou měsíčně celkem 10,2 % respondentů, což ve srovnání s rokem 2021 (7,4 %) představuje nárůst o 2,8 p. b., který je statisticky významný (p = 0,003). Denně užívá elektronickou cigaretu 5,1 % osob, více muži než ženy. Největší podíl uživatelů nacházíme ve věkové kategorii 15–24 let (24,9 %), což představuje v porovnání s předchozími lety více než dvojnásobný nárůst. U starších věkových kategorií podíl uživatelů v porovnání s rokem 2021 také stoupl; u věkové kategorie 25–44 let o 2,7 p. b., u kategorie 45–64 let o 1,3 p. b., a u nejstarší věkové kategorie o 0,2 p. b. Podobnou situaci nacházíme také u denních uživatelů.
V porovnání s rokem 2021 můžeme pozorovat statisticky významně vyšší (p = 0,049) podíl uživatelů elektronických cigaret, kteří před užíváním elektronických cigaret nekouřili klasické cigarety (28,2 % v roce 2021 vs. 37,9 % v roce 2022). K nárůstu podílu došlo zejména u věkové kategorie 15–24 let (37,5 % v roce 2021 vs. 52,1 % v roce 2022), u níž jej můžeme vypozorovat již od roku 2019. Podobně došlo k nárůstu uživatelů elektronických cigaret, kteří jsou bývalými kuřáky klasických cigaret (19,3 % v roce 2021 vs. 27,7 % v roce 2022). Podíl uživatelů, kteří užívají elektronické cigarety a současně kouří klasické cigarety, naopak klesl (52,5 % v roce 2021 vs. 34,5 % v roce 2022).
Zahřívané tabákové výrobky
„Na rozdíl od elektronických cigaret obsahují zahřívané tabákové výrobky tabák. Světová zdravotnická organizace (WHO) popisuje tabák v těchto výrobcích jako zahřátý bez dosažení vznícení za vzniku emisí obsahujících nikotin a jiné chemikálie. Tabákové společnosti označují zahřívané tabákové výrobky za méně škodlivé alternativy k cigaretám, nicméně WHO stále vyzývá k opatrnosti, neboť výzkum zahřívaných tabákových výrobků je méně rozvinutý než výzkum týkající se elektronických cigaret a následná rizika poškození, zejména po dlouhodobém užívání, zůstávají neznámá,“ vysvětluje k problematice doktorka Marie Nejedlá.
Podle údajů respondentů NAUTA 2022 užívá zahřívané tabákové výrobky v současné době 6,6 % dotázaných. V porovnání s rokem 2021 (7,0 %) můžeme pozorovat mírný pokles mezi uživateli. Denně užívá zahřívané tabákové výrobky 4,3 % dotázaných (3,9 % v roce 2021); více ženy než muži. Nejvíce uživatelů spadá do věkové kategorie 25‒44 let, zatímco v roce 2021 bylo nejvíce uživatelů ve věkové skupině 15‒24 let.
Nikotinové sáčky
V roce 2020 byla do dotazníku nově zařazena také otázka užívání nikotinových sáčků bez obsahu tabáku. Nejvyšší zastoupení uživatelů nacházíme v nejmladší věkové skupině 15-24 let, kde došlo k nárůstu z 6,3 % v roce 2020 na 9,0 % v roce 2022.
Nikotinové sáčky se vkládají mezi rty a dásně. Neobsahují tabákové listy, ale formu dehydratovaného nikotinu (s přidanými příchutěmi), který se vstřebává do krevního oběhu přes sliznici v ústech. Sáčky také obvykle obsahují rostlinnou vlákninu, aromata a náhradní sladidla.
„Výzkumníci varují, že nikotinové sáčky bez obsahu tabáku oslovují zejména mládež a nekuřáky, protože se prodávají v různých ovocných příchutích, v atraktivních obalech a lze je používat diskrétně. Mohou také obsahovat velké množství nikotinu, pokud nejsou regulovány,“ dodává k nikotinovým sáčkům MUDr. Nejedlá.
Více než čtvrtina (27,1 %) současných kuřáků udává, že se v průběhu roku 2022 pokusila přestat kouřit (muži 28,9 %, ženy 24,1 %). Největší procentuální zastoupení těch, kteří se pokusili přestat, bylo ve skupině nejmladších kuřáků ve věku 15–24 let (33,3 %). Nejvyšší snahu zanechat kouření mají respondenti s vysokoškolským vzděláním, s nižším vzděláním toto úsilí klesá.
Údaje výzkumu byly získány od výběrového souboru 1784 jedinců. Výzkum je reprezentativní pro obyvatelstvo České republiky ve věku nad 15 let z hlediska věku, pohlaví a regionální příslušnosti.
Výsledky – alkohol
V reprezentativním souboru dospělé populace (věk 15+) uvedlo časté pravidelné pití alkoholu (tj. denně nebo obden) 15,9 % dotázaných. Proti předchozímu roku jde o hodnotu jen nepatrně vyšší – o 0,5 procentního bodu. Trvalou (celoživotní) abstinenci uvedlo 3,6 % dotázaných (v roce 2021 to byla 4,0 %). Abstinenci v posledním roce pak 11,7 % respondentů. Dlouhodobou abstinenci udává celkem 15,3 % reprezentativního vzorku. V roce 2021 bylo dlouhodobě abstinujících 17,7 %.
Průměrnou roční spotřebu na osobu lze na základě dat z dotazníkového šetření odhadnout na 7,2 litrů čistého alkoholu, resp. 8,5 litrů, pokud do výpočtu nezahrneme abstinenty. Roční průměrná spotřeba byla v roce 2022 srovnatelná s úrovní roku 2021, kdy dosáhla 6,9 litrů, resp. 8,3 litrů bez započtení abstinujících.
Časté pití nadměrných dávek alkoholu při jedné konzumní příležitosti (binge drinking), tj. týdně nebo častěji, udává 12,4 % dotázaných (muži 17,1 %, ženy 8,0 %).
Pivo je nejrozšířenějším druhem alkoholických nápojů, je výrazně preferováno muži (46,8 % mužů pije pivo týdně nebo častěji). Preferovaným nápojem žen je víno, pravidelně týdně a častěji ho konzumuje 24,1 % dotázaných žen. Destiláty pilo týdně a častěji 14,2 % mužů a 5,4 % žen.
Do kategorie „škodlivá spotřeba alkoholu“ spadá 8,0 % dotázaných, 8,9 % mužů a 7,1 % žen. Za škodlivou spotřebu alkoholu je v této studii považován průměrný denní příjem 60 a více gramů etanolu pro muže a 40 a více gramů etanolu u žen.
U 37,4 % respondentů zjišťovali lékaři jejich konzumní zvyklosti a 8,4 % doporučili omezit pití alkoholu. Omezit pití nejčastěji doporučovali osobám se škodlivou spotřebou alkoholu. Náhled na nutnost omezit svou spotřebu byl mezi respondenty nízký – potřebu omezit spotřebu reflektuje jen 2,0 % dotázaných.