Střekov – Žhářským útokem na služební auto republikové policie před obvodním oddělením v Truhlářově ulici se zabývají detektivové z ÚOOZ (Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu). Převzali si ho od ústeckých kriminalistů, jelikož se k útoku přihlásila buňka anarchistů s názvem Proletářská solidarita, která se hlásí k více protestním akcím po celé České republice. Jako první o změnách ve vyšetřování informoval server České noviny.
Policie nechce celou záležitost komentovat. Mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták redakci E – Ústí řekl, že do sdělení obvinění, útvar neprozrazuje, čím se zabývá, či nikoliv.
Po internetu se navíc začaly šířit snímky a video, které celý žhářský útok zachycují. Jeho důvodem má být Mezinárodního týdne anarchistických vězňů, který byl koalicí kolektivů Anarchistických černých křížů (ABC) z různých koutů světa vyhlášen na dny 23. – 30. srpna.
Útok se stal 30. srpna, kdy zhruba okolo půl jedné v noci zapálil neznámý pachatel policejní auto. Psali jsme. Žhář využil doby, kdy policisté museli zasahovat v jiné části obvodu. Škoda na zcela zničeném autě je 500 tisíc korun. Více se dočtete zde.
Anarchisté z buňky Proletářská solidarita vydali k celému útoku dokonce tiskovou zprávu, kterou Anarchistický černých kříž na svých stránkách zveřejnil.
Tisková zpráva:
V solidaritě s anarchistickými vězni celého světa byl ráno v sobotu 30. 8. 2014 proveden žhářský útok na policejní auto, které stálo před stanicí v ulici Truhlářova v Ústí nad Labem. Akce se stala střípkem do mozaiky solidárních aktivit v rámci Mezinárodního týdne anarchistických vězňů. Ten byl vyhlášen na 23. až 30. 8. 2014.
Francesco Puglisi, André Mazurek, Yiannis Dimitrakis, Igor Olegovich Kharchenko, Rebecca Rubin, Bill Dunne, Nikos Maziotis a mnoho jiných známých i neznámých. Všichni byli uvězněni za své anarchistické postoje a činy. Žhářský útok proti policejní technice je solidárním vzkazem zaslaným jim všem. Sdělení této přímé akce je prosté. V probíhající třídní válce státy zavírají do vězení osoby, co jim aktivně vzdorují. Vhodným projevem solidarity s vězněnými je proto pokračování v odporu. V odporu proti stejným cílům a stejnými prostředky, které často přátelé volili před vsazením do cel.
Je nezpochybnitelné, že smyslem vězení není jen izolace a podrobení zadržených. V širším smyslu je jejich úkolem působit i na ty co přežívají mimo vězeňské cely. Mají zastrašit každého vzdorujícího člověka a zlomit jeho vůli k protistátnímu boji. Anarchistické skupiny na celém světě ukazují, že dosáhnout takového cíle je prakticky nemožné. Zatímco státy vězní mnoho anarchistů a anarchistek, jiní i navzdory rizikům pokračují v povstalecké praxi. Žhářský útok v Ústí nad Labem mocným opět připoměl, že dusit naše přatelé mezi vězeňskými zdmi, neznamená udusit anarchistickou vůli k odporu. Naopak, každý projev státní represe proti anarchistickému hnutí zároveň oživuje další rebelské vášně. Projevují se v nejrůznějších přímých akcích a ty budou pokračovat dokud soudružky a soudruzi neopustí věznice.
Buňka Proletářská solidarita
