Ústecký kraj - Krajina jezer. Takový je už dnes pohled na severozápadní Čechy. Dá se říci, že se tak regionu vrací jeho dřívější ráz. Jezera a rozsáhlé mokřady se v podkrušnohorských pánvích vyskytovaly od třetihor do nedávné minulosti. Povrchová těžba uhlí od konce 19. do začátku 21. století ale zcela změnila podobu krajiny. Po skončení těžby zůstávají jámy, které je nejvhodnější zatopit vodou.
Díky rekultivaci jsou v Ústeckém kraji už dvě velká jezera. Jezero Milada mezi Ústím a Teplicemi vzniklo v někdejší těžební jámě hnědouhelného dolu Chabařovice. Rekultivace oblasti stála přes pět miliard korun. Veřejnosti se jezero otevřelo letos 30. května.
Jezero Most ještě pro veřejnost oficiálně otevřené není, i když napouštění již skončilo. Rekultivace lomu Ležáky, nad kterým stávalo staré město Most, stála jednu a tři čtvrtě miliardy korun a jde zatím o vůbec největší jezero tohoto typu v Česku. „Při kótě stálého nadržení, která je 199 metrů nad mořem, činí plocha jezera 309,41 hektaru. Maximální hloubka jezera je 75 metrů a objem 70,5 milionů metrů krychlových vody," představila jezero Most Jana Kružíková ze státního podniku Palivový kombinát Ústí, který má přípravu jezera na starosti.
Ve vodě je už nyní živo, kromě několika druhů ryb, které tam studují vědci, jsou ve vodě další rostlinné a živočisné organismy. Kvalitu vody v jezerech po těžbě uhlí sleduje Ivo Přikryl. Původním zaměřením je rybářský hydrobiolog, který se později věnoval ochraně rybničních rezervací a mokřadů. Následně se podílel na projektování hydrické rekultivace většiny současných velkých zbytkových jam po těžbě uhlí. „Čistotou vody má jezero předpoklad, aby tady bylo druhově velmi bohaté společenství, čili vysoká biodiverzita," řekl.
Jezero Milada mezi Ústím a Teplicemi.
V minulosti již vznikla pod Krušnými horami i jiná menší rekultivační jezera. Mezi nejznámější patří Barbora u Oldřichova či Matylda a Benedikt u Mostu. Všechny jsou oblíbenými rekreačními oblastmi.
V budoucnu má vzniknout několik velkých rekultivačních jezer. Jezero Bílina na místě stejnojmenného lomu může být proti tomu mosteckému až třikrát větší a vůbec největší v oblasti. Těžit se tam může po korekci limitů až do roku 2055. Až tisícihektarová vodní plocha by mohla vzniknout kolem roku 2070. Potvrzuje to Lukáš Kopecký, specialista komunikace ze Severočeských dolů: „Zbytková jáma se zatopí vodou, kterou sem přivedeme."
Voda má jednou zatopit i lom ČSA na zhruba sedmi stech hektarech, jezero Vršany mezi Mostem a Chomutovem s rozlohou až 470 hektarů by mohlo vzniknout někdy po roce 2060. Jezero Tušimice u Prunéřova s plánovanou rozlohou až 1000 hektarů má být naplněno někdy ve stejné době.
Vítejte v krajině jezer.
