Krásné Březno – Až tisíc tun kamene vytěží denně v průměru dělníci v ústeckém kamenolomu. Jedná se o znělec - výlevnou vyvřelinu třetího horního stáří, která se používá nejen jako drť do kolejiště, podklad pod silnice, ale také jako příměs do tmavého obalového skla.
Kamenolom v Ústí nad Labem. Foto: Petr Sochůrek
Jak uvedl Ladislav Žid, vedoucí ústeckého kamenolomu, vytěžit zbývá ještě zhruba osm set tisíc tun kamene. „Odhadovaná doba je zhruba čtyři až pět let. Poté by měla přijít na řadu rekultivace kamenolomu," řekl vedoucí.
Vytěžený znělec z ústeckého kamenolomu se používá především jako drť do kolejiště. „Dalším využitím je, že ho vodohospodáři využívají ke zpevnění koryt, břehů řek a potoků. Další využití je při stavbě silnic a dálnic jako podklad pod vozovku. Velkým odběratelem jsou také výrobci obalového skla, především teplická sklárna," dodal Ladislav Žid.
Mariánská skála je podle encyklopedií považována za výrazný, až dominantní prvek města Ústí nad Labem. Masiv se tyčí na levém břehu řeky Labe do výše 265 metrů nad mořem, tedy zhruba 120 m nad říční hladinou.