Krásné Březno - Stejně jako v minulých letech se i letos na jaře vrací zpět do přírody sympatičtí bodlináči, kteří se do ústecké zoologické zahrady dostali na podzim či na začátku zimy. Do zahrady je přinesli lidé, kteří je našli v přírodě a většinou usoudili, že potřebují pomoc.
Zpátky do přírody. Zdroj: Zoo Ústí nad Labem
„Někdy je to zbytečné, protože ježek má dostatečnou hmotnost k přezimování ve volné přírodě, což je cca 700 gramů. Některé jsme vypustili hned, někteří u nás strávili pár dní, ale většina loňských nalezenců byla odrostlá mláďata, která skutečně pomoc potřebovala," vysvětlila tisková mluvčí zoo Věra Vrabcová.
Každý ježek, kterého v zoo přijali, byl podroben důkladné veterinární kontrole, byl odblešen, odčerven a pokud to jeho zdravotní stav vyžadoval, i léčen antibiotiky. „Po svém příchodu byl nejprve umístěn na „samotku" v pavilonu zimoviště, kde byl průběžně kontrolován jeho zdravotní stav a pokud byly jeho váhové přírůstky přiměřené (50 – 80 g denně), byl zhruba po 10 – 14 dnech přesunut k ostatním," popisuje chovatelka Jana Bárnetová a dodala: „Zde bylo připraveno dostatečné množství míst k úkrytu i ke krmení, protože ježci jsou samotáři a společenský život příliš nepěstují. Pokud ježek stačil po příchodu nabrat dostatečnou hmotnost, mohl být vypuštěn ještě před zimou, což byla z celkového počtu 60 přijatých jedinců zhruba polovina. Ti, kteří byli menší či slabší, strávili v zoo celou zimu, nejprve ve vnitřní místnosti v zimovišti při teplotě cca 10-11°C, později ve venkovní expozici, kde měli dostatek přírodního materiálu jako listy, seno, slámu, aby se zahrabali a byli chráněni před nepřízní počasí. Pokud nemrzlo a ježci na krátkou dobu aktivovali, předkládalo se jim krmení a preventivně i antibiotika do pití."
„Vzhledem k tomu, že ježci patří mezi hmyzožravce, skládá se jejich potrava v zoo zejména z kočičích granulí, vařeného kuřecího masa a skeletů, z vařených vajíček, z tvarohu, ovesných vloček, rýže, moučných červů, nezbytným doplňkem jsou vitamíny a minerální látky. Nabodnuté jablko nebo hruška na ježčí bodliny je jen fantazií kreslířů dětských knížek," usmívá se Věra Vrabcová.
Na jaře 2016 bylo připraveno vyběhnout zpět do přírody celkem 24 ježků s jednou výjimkou. „Letos jsme přijali i ježka – albína, který má mnohem světlejší barvu než ostatní a typické červené oči. Takový jedinec by v přírodě s největší pravděpodobností nepřežil, proto ho čeká přesun do některé záchranné stanice živočichů," uzavírá chovatelka Jana Bárnetová.
