Krásné Březno - Ústecká zoologická zahrada se může pochlubit dalším prvoodchovem. Tentokrát se jedná o obyvatele akvárií.
Mládě trnuchy skvrnité. Zdroj: Zoo Ústí nad Labem
„Měli jsme velkou radost, když jsme na jaře zaznamenali u jedné ze samic březost. Na mláďata jsme si museli počkat čtyři měsíce, ale v průběhu jsme mohli pozorovat pohyby na hřbetu samice. Také se poněkud změnilo chování našeho tria, neboť na krmení chodil vždy první samec, ale v posledních měsících to byla březí samice," popisuje chovatelka Dagmar Toušová.
„Trnuchy jsou živorodé, takže v sobotu 6. srpna jsme zaznamenali dvě mláďata o průměru cca 8 cm. Jsou plně vyvinutá, hned po porodu samostatná, rodiče se o ně nijak nestarají. Již od druhého dne začaly přijímat potravu v podobě tzv. patentek, což jsou červené pakomáří larvy, ale s přibývajícím věkem si postupně nacházejí i drobné kousky po krmení dospělců. Ti dostávají nejčastěji krevetky, kalifornské žížaly nebo na kousky nakrájené pstruhy, popř. vodní šneky. Potravu si sbírají ze dna ústním otvorem, který je umístěn na spodní straně těla," vysvětluje dále chovatelka. „Úspěšný chov trnuch skvrnitých je podmíněn tím, abychom jim připravili vhodné podmínky, což je teplota vody, správné chemické složení, dobrá filtrace, částečné zasolování vody, optimální krmná dávka a četnost krmení, takže se jedná o celý komplex chovatelských „vychytávek". Odchov mláďat signalizuje, že se nám to podařilo," s radostí konstatuje Dagmar Toušová.
Trnuchy patří zoologickým zařazením mezi paryby, stejně jako žraloci či hlubinné chiméry, takže se jedná o velmi starou skupinu mořských obratlovců. U rejnoků je známa přítomnost jedového trnu, trnuchy jej mají na hřbetní straně štíhlého ocasu, ale používají jej výlučně k obraně proti predátorům, nikoli k lovu. Jed sladkovodních druhů není pro člověka smrtelný, ale poranění se velmi špatně hojí.
