Ústí nad Labem - Pochází z nádherného Jindřichova Hradce, ale život jej zavál na sever Čech, který si zamiloval a bojuje za jeho lepší budoucnost. I proto kandiduje do Senátu.
PhDr. Mgr. Vítězslava Štefla, Ph.D. znají lidé z více oborů. Nejen že jako ředitel a pedagog působí na jedné z největších škol v Ústeckém kraji - Střední průmyslové škole stavební a Střední odborné škole stavební a technické v Ústí nad Labem, ale jeho život je úzce propojen i s hudbou. Díky svému koníčku – hře na kytaru - se může označovat také za skladatele a zakladatele První české rockové kytarové školy, ale i novináře. Jako stálý dopisovatel magazínu pro muzikanty Muzikus publikuje články o kytarových velikánech. V nakladatelství Muzikus rovněž vydal učebnice Rocková kytara I., II. a III. a encyklopedie 15 + 3 kytaristů a 33 + 333 kytaristů. V nakladatelství Nová Inspirace mu pak v roce 1993 vyšla próza Jeden den: Rockstory. Je také autorem notových sešitů Podzimní nálady a publikuje i ve vědeckých sbornících.
Hodnota práce musí stoupnout
Už jen z úvodního výčtu jeho aktivit je vidět, že Vítězslav Štefl je velice pracovitý člověk. Proto jen těžko snáší fakt, že hodnota jakékoliv práce neustále klesá, což na sebe nabaluje obrovské množství negativních jevů. „Nízká minimální mzda je zejména u nás na severu významně propojena i s otázkou zneužívání sociálních dávek a já jen říkám, že každému, kdo pracuje, se musí jeho práce vyplatit. Stejně tak říkám, že sociální dávka, zejména její velikost, musí být rozumná, ale ne natolik „rozumná", že její výše člověka uspokojí v některých případech až k blahobytu. Vidím obrovské nebezpečí v posledních návrzích znějících z Evropské unie, že je třeba sjednotit sociální dávky pro všechny členské země na stejnou úroveň! To by zejména v České republice významně znehodnotilo význam práce. Rozumně uvažující člověk přece musí preferovat dobře ohodnocenou práci, před zahálkou a pasivním přijímáním pomoci!," podotýká šestapadesátiletý kandidát na senátora za ČSSD.
Pokud už má stát někoho podporovat, tak podle Štefla lidi, kteří se bez pomoci skutečně neobejdou, a ty, kteří si to zaslouží a je za nimi velký kus práce: „Je třeba zkvalitňovat a rozšiřovat sociální služby a s tím je spojená otázka zvyšování kvality života našich seniorů, stejně jako zdravotně postižených lidí a jejich rodin. Držím se zásady, že dokud to jde, zaměřme se na pomoc rodinám, ale pokud už to nebude rodina zvládat nebo pokud rodina chybí, pomáhejme v kvalitních a dobře vybavených institucích. Tady bych chtěl zdůraznit, že pracovníci v přímé péči o naše důchodce jsou neuvěřitelně finančně podhodnoceni. Opět se zde ukazuje, jak se stát staví k péči o naše seniory, o lidi, kteří celý život pracovali, přinášeli tomuto státu a této společnosti hodnoty a nakonec se ocitají na samém konci zájmu společnosti. Právě ten fakt, jak se stát stará o děti a jejich vzdělání, o rodiny a důchodce, je ukazatelem jeho stavu. Budu také neustále prosazovat i navýšení důchodů, kdy mne úplně drtí ta skutečnost, když vidím, jak se babička v obchodě rozhoduje, zda si může koupit ještě jednu housku navíc... Opakuji, opět po celoživotní práci. Ostuda."
Stejně tak by byl rád, aby zpět svou hodnotu získalo střední školství, jehož devalvace se projevuje v nejrůznějších oborech, což se následně týká běžného života všech lidí, třeba zdravotnictví. „Nedostatek sester zcela určitě způsobilo mj. i zavedení nesmyslných požadavků na jejich vysokoškolské vzdělání. Proč se v tomto případě tolik zdevalvoval význam maturit a tím pádem i středních škol?" ptá se Štefl a u problémů ve zdravotnictví zůstává: „Na Ústecku chybí lékaři, všichni to víme, ale nemůžeme jen čekat, až na čerstvě vystudovaného medika „zbyde" Ústí nad Labem. Musíme lékaře přilákat, vytvořit podmínky a následně je i přesvědčit, že život na severu, ale i jejich další vzdělávání a profesní postup je možný uskutečnit ve stejné kvalitě jako v Praze."
I multikulturalismus musí mít své hranice
Zcela jasno má Vítězslav Štefl i v tolik aktuální otázce migrace a „nařizování shora". „Jako křesťan a věřící člověk nesouhlasím s bezhlavým importem islámu do naší vlasti. Pokud chceme zachovat naše hodnoty, musíme se zbavit iluzí multikulturalismu. To, co nám nutí EU, neziskové organizace, politika USA i Německa a řada našich nekompetentních politiků s jejich verzí tzv. politické korektnosti, velmi přispívá ke krizi hodnot. Je třeba říci, že Evropskou unii potřebujeme, fajn, ale potřebujeme Evropskou unii, která nebude postavená na autokratickém nařizování a dokonce vyhrožování, potřebujeme Evropskou unii, která dokáže respektovat zájmy a hodnoty svých členských států, stejně jako jejich jazyk a kulturu a nebude chtít, aby se toto rozplynulo v bezbřehém multikulti světě!" uzavírá Štefl.
