ČR - S blížícím se jarem se začíná probouzet i příroda. To ale neznamená jen rozkvetlé jarní kytičky na loukách a v zahradách nebo zpívající ptáčky. Právě jaro je období, kdy se po zimní přestávce znovu dostávají do pozornosti rozliční ektoparazité. Jde především o klíšťata, blechy a vši. A protože nenapadají jen člověka, ale i vaše zvířecí miláčky, ve spolupráci s e-shopem Labet.cz přinášíme rady, jak je co nejlépe ochránit.
Psi a kočky se s ektoparazity nejčastěji setkávají přímo v přírodě nebo při kontaktu s již postiženými jedinci. Mohou se ale nakazit také nepřímo – ležením ve společném pelíšku nebo sdílením hřebenů a dek. Právě v tomto období je proto důležitá nejen důsledná terapie, ale především kvalitní prevence.
Nejrozšířenější ektoparazité psů a koček
Zevní parazité, nebo také ektoparazité, jsou druhy cizopasníků, kteří přežívají na povrchu těla, případně v povrchových vrstvách kůže. Pro svého hostitele mohou představovat vážné nebezpečí, proto se v boji proti nim používají různé antiparazitární přípravky pro psy a kočky. Většina ektoparazitů se živí krví, tkáňovým mokem, kožním mazem, srstí nebo odumřelými buňkami kůže. Postižená zvířata trpí jednak traumatickými změnami na kůži způsobenými sáním krve, jakožto i dráždivým pohybem ektoparazitů v srsti.
Mezi typické příznaky přítomnosti ektoparazitů patří neustále se škrábání postiženého zvířete, neklid, pomalá ztráta lesku a plstnatění srsti. V případě mimořádně citlivých jedinců, nebo zamoření vnějšími parazity, si pes může postižená místa dokonce kousat. Tímto způsobem si může zanést na poraněná místa sekundární bakteriální infekci, která následně způsobí dermatitidu (záněty kůže) různého stupně.
Důležitým aspektem napadení ektoparazity je i možnost přenosu různých infekčních chorob na postiženého psa nebo kočku. Například klíště obecné může přenášet nebezpečnou bakterii způsobující lymskou boreliózu a klíště psí nitrobuněčného krevního parazita zodpovídajícího za onemocnění známé jako babezióza.
Dalším významným faktem, který zdůrazňuje nutnost prevence, je to, že blecha psí je zároveň mezihostitelem tasemnice psí a bakterií, jako jsou Salmonella spp., Staphylococcus spp., Clostridium tetani apod.
Kde se může pes nebo kočka nakazit
Koncentrace zvířat ve městech a na venkově se neustále zvyšuje. To vytváří vhodné podmínky pro udržování rezervoárů ektoparazitů. I takový nevinný výlet v přírodě může skončit tak, že si pejsek přinese domů v kožichu klíště. A přestože většina chovatelů nepřipouští možnost, že by právě jejich zvířátko mohlo mít blechy, nemusí jít nutně o projev nedostatečné hygieny.
S nakaženým zvířetem se i ten "nejpěstovanější" pejsek může setkat například na procházce, nebo kočka na svých každodenních toulkách. Proto je potřeba věnovat pozornost dostatečné prevenci – je vždy jednodušší a méně nákladná než terapie.
Nejrozšířenější ektoparazité u psů a koček v našich podmínkách:
- blechy (Ctenocephalides canis – u psov, Ctenocephalides felis – u mačiek)
- klíšťata (Ixodes ricinus, Riphicephalus sanguineus, Dermacentor reticulatus)
- vši (Linognathus setosus)
- svrabovci (Sarcoptes scabiei, Psoroptes spp., Chorioptes spp.)
- všenky (Trichodectes canis)
Nejúčinnější řešení v boji proti klíšťatům spočívá v profylaxi, tedy v ochraně zvířat před jejich napadením. Výskyt klíšťat je nejvyšší od konce března do konce října, kdy je teplota prostředí minimálně 5–7 °C. Prevence v praxi znamená použití různých sprejů, antiparazitárních obojků. Pro psy a kočky jsou to různé spreje, antiparazitární obojky a přípravky ve formě pipet, tzv. "spot on", které se vyznačují snadnou aplikací. Mějme přitom na paměti, že zvířata je potřeba chránit po celou sezónu.
Speciální obojky fungují obvykle po dobu 5–8 měsíců. Spot – on roztoky, které se nakapou na kůži zvířátka za krk, jsou účinné přibližně 1 měsíc, takže během sezóny je nutné používat je opakovaně. Neméně důležitá je pravidelná kontrola zvířete po procházce v rizikovém prostředí - tj. v oblastech porostlých keři, listnatými stromy, ve vysoké trávě apod. V případě přisátí klíštěte je nutné co nejdříve ho odstranit, přičemž nesmíme zapomínat ani na vlastní bezpečnost. Další možností komplexní ochrany zvířete je vakcinace.
Na co byste neměli zapomínat?
- Pouze 15 % blech se vyskytuje v srsti zvířete a až 85 % přežívá v jeho okolí. Proto nestačí odblešit jen zvířátko, ale je nutná dezinsekce všech míst, kde se obvykle zdržuje.
- Blecha má zadní nohy přizpůsobené skákání a na dalšího hostitele dokáže přeskočit až do vzdálenosti 1 m.
- Vzhledem k tomu, že veš je mezihostitelem tasemnice (část vývojového cyklu tasemnice probíhá v těle vši), je nutné psa po odvšivení i odčervit.
- Při odstraňování nikdy nepotírejte klíštěte olejem, ani jinou tekutinou. Při obranné reakci by totiž vyloučil do krve svého hostitele větší množství slin, které obsahují zárodky infekce. Místo toho použijte speciální vytahovač klíšťat.
- Některé druhy ektoparazitů jsou přenosné i na člověka, např. blecha psí (Ctenocephalides canis) nebo svrabovec (Sarcoptes scabiei, Notoedres cati, Cheyletiella spp.).
Byl Váš domácí mazlíček napaden ektoparazity a nevíte, co máte dělat? Napište nám, poradíme vám, jak situaci řešit. V případě závažných situaci ovšem neprodleně navštivte veterinární ambulanci.
