Litvínov, Kralupy nad Vltavou – Při letošním úspěšném hnízdění se dvěma sokolím párům na komínech litvínovské a kralupské rafinerie podařilo vyvést osm mláďat. Ta nyní vylétla do světa, kde budou získávat vlastní zkušenosti a dovednosti při lovu, aby v následujících letech mohli ve svých teritoriích vyvést svá vlastní mláďata. Hnízdění sokolů stěhovavých je v areálech skupiny ORLEN Unipetrol podporováno ve spolupráci s organizací ALKA Wildlife od roku 2011. Od té doby se podařilo sokolím párům vyvést na komínech výrobních areálů 49 mláďat, která doplňují počty tohoto kriticky ohroženého dravce zpět do českého ekosystému.
Celé období hnízdění sokolů mohla sledovat i široká veřejnost na webových stránkách www.starameseosokoly.cz, na kterých je možné pozorovat rychlý růst mláďat přes nonstop online stream. V letošním roce se návštěvnost stránek sledování sokolů v období mezi únorem a květnem vyšplhala na více než 100 tisíc zhlédnutí.
Úspěšný rok – osm odchovaných mláďat
Mláďata se letos podařilo vyvést v obou areálech rafinérií v Litvínově i Kralupech nad Vltavou. V každém areálu se sokolům vyklubala čtyři mláďata. Všech osm mláďat ornitologové opatřili kroužky 12. května. Po zdolání stometrové výšky, ve kterých sokoli hnízdí, ornitologové zkontrolovali také zdravotní stav mláďat a okolí hnízdní budky. Při kroužkování tak bylo možné určit, jakou potravou sokolí rodiče svá mláďata krmí. Strava sokolů se obvykle skládá zejména ze špačků, holubů, racků chechtavých nebo i dlasků tlustozobých. Jejich vydatný jídelníček tak zahrnuje především nejrůznější menší ptáky, ale také třeba netopýry.
Nebezpečné první týdny
Osm odchovaných mláďat je velkým úspěchem. Na mláďata totiž v prvních týdnech života čeká mnoho nástrah. Vedle mrazivého a deštivého počasí, což jsou nejčastější příčiny neúspěšného odchovu, jsou některé nástrahy opravdu nečekané. Například v loňském roce jedno z mláďat padlo za oběť útoku cizí sokolí samice. Jiná samice dokonce pozřela svá vlastní vejce. Ornitologové tento úkaz vysvětlují špatně nastaveným vzorcem chování samice, která navzdory dostatku potravy v okolí hnízda svá vejce po několika dnech inkubace opakovaně pojídá. V obou případech se podle ornitologů jednalo o neobvyklou situaci, která je naštěstí v sokolím světě velmi výjimečná. I přes tyto nesnáze se ale sokolům na komínech průmyslových závodů výborně daří a počty tohoto vzácného dravce, který je nejrychlejších letcem v ptačí říši, každoročně rostou.
Z Litvínova až do Francie
Mladí dravci se vydají na zkušenou do světa a ve dvou až třech letech života si najdou vlastní teritorium, ve kterém se dokáží uživit a přivést na svět další generaci tohoto ohroženého ptačího druhu. Sokol stěhovavý může žít až 20 let a na svá oblíbená hnízdiště se vrací celý život. Jak se sokolům v jejich životech daří, mohou ornitologové sledovat díky identifikačním kroužkům. Například samec, který se před třemi lety vylíhnul v Litvínově, vyvedl mladé s německou samicí na komíně nedaleké Teplárny Trmice. Sokoly odchované na komínech ORLEN Unipetrolu lze spatřit nejen v Ústeckém kraji, ale také v sousedním Sasku a Polsku, ale také ve vzdálenějších krajinách, jako je Francie.
