Klášterec nad Ohří – Šest dřevěných soch nově zdobí park u zámku v Klášterci nad Ohří. Jsou výsledkem Krušnohorského sochařského sympózia Paměť krajiny 2024, které vyvrcholilo ve čtvrtek 27. června slavnostní vernisáží a předáním Ceny publika, kterou získal portugalský umělec Hugo Maciel.
Tématem letošního sympózia byla Minulost a budoucnost. Dřevo je k pojetí tohoto tématu ideálním materiálem už z toho důvodu, že staleté stromy jsou svědkem různých událostí. A opracováním získávají nový význam. „Chtěli jsme také obhájit pozici dřeva jako tradičního materiálu využívaného v sochařství,“ uvedla již před sympoziem jeho kurátorka Zdeňka Bílková.
Návštěvníci parku mohli po celý týden pozorovat umělce při práci. Foto: Zdeňka Bílková
O účast se ucházelo 32 umělců napříč celým světem. Sedmičlenná odborná porota hodnotila originalitu návrhů, práci s tématem a vizuální a estetické kvality díla. Z přihlášených zájemců nakonec vybrala pět tvůrců z Česka a jednoho s Portugalska. „Vybraní umělci zaujali především výraznou estetickou kvalitou,“ podotkla kurátorka.
Silvia Belis svým Zázrakem krajiny odkazuje na spojení dvou kulturních i krajinných celků – české a německé strany Krušných hor. Foto: Zdeňka Bílková
Nově pořadatelé také vyhlásili kategorii Student, v níž dali šanci mladým tvůrcům. Té se chopili student oboru Socha a prostor na Fakultě umění a designu Západočeské univerzity v Plzni Daniel Doležel a student Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni Viktor Frič. Doplnili je další čtyři profesionálové – absolventka Divadelní fakulty na pražské AMU Silvia Belis, absolvent umělecké fakulty na Univerzitě v Lisabonu Hugo Maciel, akademický sochař Štěpán Málek a doc. akademický sochař Pavel Mizera. „Musím říct, že se tu sešla úžasná parta širokého věkového rozpětí. Byli si velmi nápomocni a učili si od sebe navzájem. Zvláště Hugo Maciel v sobě nezapřel profesionála, se svým dílem byl hotov velice brzy a výrazně pomáhal ostatním,“ zhodnotila atmosféru při tvoření Zdeňka Bílková.
Pavel Mizera si kombinaci dřeva a skla nevybral náhodou – jeho původním oborem je totiž právě sklo. Objekt s názvem Zdroj zachycuje téma růstu nového ze starého. Foto: Zdeňka Bílková
Viktor Frič tvořil velmi náročnou verzi Rozsocháče, tzv. českého ježka, který má připomínat událost z října roku 1938, kdy Němce, kteří postupovali z Ostrova směrem na Kadaň, zastavila u Klášterce kulometná palba z pravého břehu řeky Ohře. Zábrany ke zpomalení Němců byly tehdy použity na úzké silnici podél levého břehu řeky. Foto: Zdeňka Bílková
Po celou dobu sympózia mohla tvorbu přímo v plénu sledovat veřejnost. Konaly se také dva workshopy. „Na sobotu 22. června připravila Kristýna Rolincová aromaterapeutický workshop na téma vůně, které se vyrábějí z dřevin. Workshop přilákal převážně ženy, ale zapojil se také jeden fyzioterapeut, který nově nabyté vědomosti uplatní ve své praxi. V neděli se pak uskutečnil workshop dřevořezby pod vedením Jakuba Kostury, který přilákal širokou veřejnost. Děti i dospělí při něm vyráběli vařečku, případně lžíci,“ dodala kurátorka.
Při aromaterapeutickém workshopu si jeho účastníci mohli vytvořit vlastní vůni. Foto: Zdeňka Bílková
Při workshopu dřevořezby si lidé všech věkových kategorií mohli vytvořit lžíci či vařečku. Foto: Zdeňka Bílková
Od pondělí se pak vždy pod vedením jiného lektora konaly výukové programy pro školní skupiny. „Právě naše nejmladší generace patřila mezi nejčastější hlasující, kteří dle svých dojmů zvolili nejlepším dílem sochu Soul cycles, tedy Cykly duše, kterou ztvárnil Hugo Maciel z Portugalska,“ doplnila Zdeňka Bílková.
Školní kolektivy měly v rámci sympózia tvůrčí programy. A zároveň tato mladá generace byla nejčastějším hlasujícím v soutěži Cena diváka. Foto: Zdeňka Bílková
Všech šest děl je instalováno v Zámeckém parku, protože jej umělci darovali městu, budou park zdobit po následující dva roky až do nového sympózia. „Ani poté o ně veřejnost nepřijde. Budou rozmístěny do veřejného prostoru v Klášterci nad Ohří,“ dodala na závěr kurátorka sympózia.
Videa ze sympózia i povídání o jednotlivých autorech najdete na facebookovém profilu Krusnohorske socharske sympozium Pamet krajiny – Symposium Memory Landscape.
Hlasující veřejnost nejvíce zaujala socha Cykly duše, kterou vytesal do dřeva Hugo Maciel, absolvent umělecké fakulty na Univerzitě v Lisabonu. Foto: Zdeňka Bílková
Plastika Silvie Belis je doplněna o edukační prvek – po načtení QR kódu se čtenáři dozví zajímavosti a proměny daného výseku krajiny, přičemž důraz je kladen na historické milníky či krušnohorské kulturní dědictví. Foto: Zdeňka Bílková
Štěpán Málek, výrazná osobnost českého undergroundu, nazval své dílo Zátiší. Foto: Zdeňka Bílková
Daniel Doležal chtěl svým Metastromem poukázat na to, že naše lokální historie je zobrazená v letokruzích stromů. I u jeho sochy najdete QR kód. Foto: Zdeňka Bílková
Doc. Pavel Mizera zvolil impozantní kombinaci dřeva a skla. Foto: Zdeňka Bílková