Ústecký kraj, Praha – Na stavební fakultě ČVUT, s níž společnost Povodí Ohře dlouhodobě spolupracuje, navštívili zástupci společnosti vodohospodářské experimentální centrum, kde jim diplomanti představili své výzkumy. K naplnění cílů jedné ze závěrečných prací, která se zabývá hydraulickou analýzou jezů a klapkových uzávěrů, Povodí Ohře z vybraných lokalit poskytlo data k potřebným výpočtům a vytvoření modelů. Kromě nabídky témat závěrečných prací a průběžné spolupráce, zastávají odborníci Povodí Ohře i roli oponenta.
Modelovým výzkumem hydraulického chování Jamborových jezů a nasazených klapkových hradicích uzávěrů, se zabýval Bc. Ondřej Němčanský. Pro výzkum používal matematické modelování, které je teoretické, ale trojrozměrné výpočty v matematických softwarech jsou přesné. Výstupy z tohoto modelování porovnával a ověřoval na fyzikálním modelu, který představuje zmenšeninu skutečných Jamborových jezů a klapek, například v měřítku 1:12,5.
Měřítko těchto fyzikálních modelů se pečlivě navrhuje podle modelové podobnosti splňující Froudova kritéria mechanické podobnosti, neboť je nutné dodržet odpovídající drsnosti materiálů, geometrickou podobnost atp. Pokud by to nebylo splněno, řešená úloha by neodpovídala skutečnosti. Cílem jeho výzkumu bylo nalézt zpřesnění dosavadních výzkumů, a to především upřesněním proměnlivých součinitelů přepadu Jamborových jezů a na ně nasazených pohyblivých klapek. Součinitele přepadu jsou důležité vstupy hydraulických rovnic pro stanovení průtokového množství a vzájemných hladin nad a pod jezem. „Tyto vztahy pomáhají zpřesňovat navrhování jezů a pohyblivých klapek, například v projektové přípravě nebo při ověřování kapacit stávajících jezů, které již stojí, ale jejich teoretické průtokové kapacity byly odvozeny na méně přesných vstupních parametrech rovnic,“ upřesňuje Ing. Michal Tanajewski, vedoucí odboru vodohospodářského dispečinku Povodí Ohře, který je zároveň oponentem diplomové práce.
Fyzikálnímu výzkumu variantního řešení půdorysného tvaru labyrintových přelivů se věnoval Václav Strejček. Foto: Povodí Ohře
„Vzhledem k tomu, že pocházím z Jirkova, kde máme dvě nádherné přehrady, a to vodní dílo Jirkov a Újezd, bylo tak trochu jasné, že mým zájmem se stane hydrotechnika. Moje zkušenost z odborné praxe v roce 2022 na Povodí Ohře pod vedením Stanislava Vaňourka, specialisty technického dozoru staveb, mi ukázala, jak důležité je propojit vědecký přístup s inženýrskou praxí. Už v rámci mé bakalářské práce pod vedením vedoucího katedry hydrotechniky FSv, ČVUT a předsedy Českého přehradního výboru doc. Ing. Ladislavem Satrapy, CSc. jsem zpracovával ve spolupráci s Povodím Ohře studii proveditelnosti vodního díla Kryry na Podvineckém potoce, ve které jsem se mimo jiné zabýval klapkovými hradícími uzávěry. To mě přivedlo k myšlence v diplomové práci prozkoumat tyto uzávěry blíže a doplnit současné výzkumy o nové poznatky,“ dodává Ondřej Němčanský.
Pracovníci Povodí Ohře si také vyslechli prezentaci fyzikálního výzkumu variantního řešení půdorysného tvaru labyrintových přelivů od Bc. Václava Strejčka s posouzením na skutečnou událost na vodním díle Husinec ve správě státního podniku Povodí Vltavy. Poskytnutá data využil k porovnání nejlepšího zkoumaného přelivu s tím současným během povodní v září 2024. „U mě se vlastně jedná o vlastní iniciativu, kdy jsem se snažil navázat na svoji bakalářskou práci a prozkoumat více tvarů labyrintových přelivů, a najít tak nejlepší možnou variantu jak z hlediska hydrauliky, tak i jeho provedení,“ vysvětluje Strejček.
Model labyrintových přelivů. Foto: Povodí Ohře
Labyrintové přelivy jsou například vhodným řešením pro bezpečnostní přelivy vodních děl, na kterých jsou omezené prostorové možnosti. Umožňují totiž při stejné délce jako běžný přeliv dosáhnout vyšší průtokové kapacity.
„Díky dobrým vztahům s vysokými školami se vědecký přínos lépe aplikuje do praktických úloh. Při řešení složitých vědeckých projektů si nejen předáváme zkušenosti a znalosti, ale vznikají také nová přátelství. Úspěšní a nadaní absolventi se pak také mnohdy stávají našimi kolegy, nebo externími spolupracovníky v přípravě a realizaci vodohospodářských projektů “ přibližuje spolupráci s vysokými školami Michal Tanajewski.
