Ústí nad labem - Ústecká zoologická zahrada se opět může pochlubit úspěchem při chovu vzácných zvířecích druhů. Tentokráte se jedná o mládě šakala čabrakového, které se narodilo 13. března 2017. „Šakaly jsme začali chovat v roce 2014, kdy jsme se domluvili s kolegy ze Zoo Olomouc o přesunu dospělého páru a jejich půlročního mláděte. Mladý sameček odcestoval v loňském do Indonésie, takže od té doby nám zůstal samec a samice,“ popisuje vedoucí zoologického úseku Petra Padalíková.
„Samozřejmě jsme doufali, že se i naší zoo podaří pokračovat v jejich reprodukci, ale vzhledem k tomu, že šakali jsou poměrně plachá zvířata, potřebují mít při odchovu mláďat pocit naprostého bezpečí a klidu. U psovitých šelem se často stává, že stres a obavy se projeví likvidací narozených mláďat, což se bohužel dvakrát přihodilo i u nás. Z toho důvodu se postupně přidávala další místa, aby si samice vybrala to, které jí bude k porodu nejvíce vyhovovat. Letos jsme v klidném lesíku ve výběhu zakopali betonovou skruž zakrytou větvemi a chvojím, a jak se zdá, bylo to správné rozhodnutí,“ pokračuje Petra Padalíková.
„Když jsme zjistili, že samice změnila chování a zdržuje se v noře, poskytli jsme jí naprostý klid,“ popisuje chovatelka Alena Hippmannová. „Přestali jsme vstupovat do výběhu, neprováděli jsme zde ani úklid a dávali jsme jim jen krmení. Také jsme páskami ohradili všechny okolní cesty pro návštěvníky, aby nedošlo k nežádoucímu hluku a vyrušení. Poprvé bylo mládě venku pozorováno 15. dubna ve večerních hodinách, tedy až v jednom měsíci života. Od té doby to bylo jen sporadicky, ale nyní by mělo k opouštění nory docházet stále častěji, mládě bude čím dál víc odvážnější, takže návštěvníci budou moci pozorovat celou rodinku. Více štěstí budou mít asi v pozdnějších odpoledních hodinách,“ dodává chovatelka.
Šakal čabrakový žije v jižní a východní Africe a obývá různorodé biotopy, i když dává přednost sušším otevřeným stanovištím. Žije v párech v přesně vyznačeném teritoriu, které si brání před ostatními jedinci. O mláďata se starají oba rodiče, s odchovem dokonce pomáhají i odrostlí potomci z minulého vrhu. Šakali se živí hlavně mršinami, kdy se přiživují na kořisti větších šelem, ale patří mezi všežravce, takže nepohrdnou ani různými plody a částmi rostlin či hmyzem. Své jméno dostali podle výrazné černé barvě srsti na zádech, která připomíná pokrývku s třásněmi (čabraku).
