ČR – Milion ptáků ročně přijde v Česku o život poté, co narazí do prosklené překážky, odhadují ornitologové. Aby zmapovali nebezpečná místa, organizují 23. – 29. září akci Týden skleněného zabijáka, ve které budou odborníci i veřejnost pátrat po místech, kde ptáci narážejí do skel.
Nejčastěji jde o zrcadlící pláště obchodních center či moderních výškových domů, průhledné spojovací krčky budov, ale i prosklené stěny zastávek. Údaje získané při hromadném mapování ptáků zabitých o sklo poskytnou České společnosti ornitologické (ČSO) přesnější čísla a jasné argumenty pro jednání s majiteli nebezpečných objektů.
Jde o jednu z nejčastějších příčin úmrtí ptáků. Odhady odborníků hovoří o milionu ptáků v Česku a jedné až dvou miliardách ptáků na celém světě, kteří každoročně zahynou po nárazu do skleněné plochy. „Náraz do prosklené plochy patří vedle sražení autem a úhynu na drátech a sloupech vysokého napětí k nejčastějším důvodům, proč u nás divoce žijící ptáci hynou. Problém ale není tolik viditelný. Zatímco mrtvé ptáky na silnicích nebo pod vysokým napětím vidíme často, opeřence, kteří zahynou po nárazu do skleněné plochy, úklidové čety velmi rychle odstraní. Jde o neviditelný, ale velký problém,“ zdůrazňuje Lukáš Viktora, který se v ČSO zabývá ochranou ptáků ve městech.
Podle Viktory jsou pro ptáky nejnebezpečnější skleněné plochy, které jsou buď průhledné, nebo zrcadlící. Největší riziko nastává, když je takováto plocha umístěná ve větším množství zeleně, kde se pohybuje i velké množství ptáků, např. v parcích, v lese nebo na břehu řeky. Rizikem se tak v posledních letech stávají i čím dál oblíbenější zážitkové tiny housy (tzv. glamping), které mají často prosklenou celou stěnu a jsou posazené na samotě, přímo v zeleni, takže se jedná o velmi nebezpečné pasti pro ptáky. „Ptáci se pohybují výrazně rychleji než savci a na rozdíl od lidí mají oči umístěné po stranách hlavy, proto vidí nejostřeji do stran. Také nedovedou rozlišit, co je skutečnost a co je její zrcadlový obraz. Průhledné sklo, jako je například plášť autobusové zastávky, anebo protihluková stěna u dálnice, nedokáže pták zaznamenat jako překážku a v plné rychlosti do ní narazí. Zrcadlové pláště budov, které vidíme povětšinou na obchodních centrech nebo výškových budovách, často zrcadlí oblohu a okolní zeleň a stávají se tak pro ptáky prakticky neviditelnými,“ vysvětluje důvody nárazů Viktora.
Co dělat při nálezu zraněného ptáka
Většina ptáků trpí po nárazu do skla otřesem mozku. Ptáka po nárazu poznáte podle toho, že je omráčený, schoulený, přivírá oči, nereaguje a není schopen se orientovat a odletět. V případě nálezu takto zraněného jedince je potřeba ho hlavně dostat do bezpečí, tj. dát ho nejlépe do suché krabice bez vody a potravy a kontaktovat příslušnou záchrannou stanici. Rozhodně není vhodné ho jen umístit na strom a nechat v místě nálezu, jelikož se může snadno stát obětí predátorů. Jen v pražské záchranné stanici skončí po nárazu do skla minimálně tisíc ptáků ročně, což je celá jedna třetina ptáků, kteří se zde během roku ocitnou. Z toho se podaří zpátky do přírody vypustit přibližně jednu polovinu.
K mapování nebezpečných míst vybízí Týden skleněného zabijáka
Po nebezpečných místech, kde se ptáci zabíjejí a zraňují o skla, budou v týdnu 23.–29. září pátrat lidé po celém světě. Akci Global Bird Rescue organizuje FLAP Canada a v Česku se koná pod záštitou ČSO. „Mapovat ptáky zabité o skla může opravdu každý. Stačí obejít skleněné plochy v okolí. Když pak lidé najdou zabitého nebo zraněného ptáka, je důležité zadat informace o nálezu – datum, čas, místo a fotodokumentaci – do databáze birds.cz,“ vysvětluje Gabriela Dobruská, která se v ČSO věnuje osvětě a koordinuje Týden skleněného zabijáka. Smrt nárazem do skla se týká téměř všech druhů ptáků. Mezi ptačí oběti skleněných ploch patří jak malí pěvci jako například červenka nebo sýkora, tak i větší draví ptáci jako je poštolka či krahujec.
Týdnem skleněného zabijáka pátrání po nebezpečných plochách nekončí. „Informace o ptácích, kteří se zabili či zranili nárazem do skla, sbíráme celoročně. Uvítáme i zpětná hlášení a především průběžná, která nám řeknou, že na konkrétní budově opakovaně dochází k nárazům ptáků do skel. Z dosavadních zkušeností při jednání s majiteli a provozovateli nebezpečných skleněných ploch víme, jak je důležité mít data, o která se můžeme opřít,“ říká Viktora.
Jedna silueta dravce nestačí
Skleněné plochy lze zabezpečit tak, že je lidé pro ptáky zviditelní. „Jednotlivé siluety dravců jsou nefunkční. Nepředstavují pro ptáky reálnou hrozbu a jsou jen pevnými objekty, kolem kterých se ptáci snaží proletět. Ze všeho nejdůležitější je zajistit, aby ptáci měli možnost včas si prosklených ploch všimnout a bezpečně se jim vyhnout. K tomu slouží například barvy na sklo, samolepící fólie nebo samolepky s nejrůznějších tvarů, barev i motivů – klidně i dravců, ale musí být maximálně 10 cm od sebe a z vnější strany, jinak by v případě zrcadlení nebyly vidět,“ zdůrazňuje Viktora.
Velice nenápadným řešením jsou UV samolepky. Ptáci vidí na rozdíl od lidí i ultrafialovou část světelného spektra a jsou tak schopni detekovat odražené UV světlo z těchto samolepek, které jsou pro lidi téměř neviditelné. „Účinnost těchto polepů je však nižší a jejich životnost omezená, proto je nedoporučujeme na velkoplošné instalace,“ upozorňuje Evžen Tošenovský z České společnosti ornitologické a dává tip na levné a jednoduše aplikovatelné řešení pro velké plochy: „Před sklo se nainstaluje vodící lanko, na které se následně naváží volně spuštěná menší lanka. Dohromady pak vytváří závěs, který eliminuje zrcadlení a možnost průletu. Velkou službu však mohou udělat také venkovní žaluzie a pokud nedochází k zrcadlení, tak i obyčejné záclony.“
