ČR - Nástup doby mlhavé je tady, a s ní i otázka – jak a kdy používat mlhová světla? Po pravdě řečeno, zdá se to jako naprosto banální záležitost a také zákon č. 361/2000 Sb., ve svém paragrafu 32 o osvětlení vozidel věnuje mlhovým světlům všeho 2 řádky.
Je to ale skutečně tak prosté? Odborníci ÚAMK varují, že jde o mnohem větší problém a poukazují na to, že české předpisy zdaleka nejsou tak věcné jako například německé. Není čas na změnu?
Začněme prostou citací zmiňovaného silničního zákona. Ten uvádí: „Přední světla do mlhy smí řidič užít jen za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Zadní světla do mlhy musí řidič za mlhy, sněžení nebo hustého deště užít vždy.“ Tedy – přední mlhovky můžete použít, zadní musíte. Zákon nechává na motoristovi, zda má a využije svých předních mlhovek, pakliže to považuje za vhodné a lépe uvidí. Naopak zadní přikazuje použít.
Kdy? Jak říká předpis: Za mlhy, sněžení nebo hustého deště. Opět, je na uvážení řidiče, zda považuje danou situaci za mlhu na silnici, nebo jde ve skutečnosti jen o lehký opar mlhy, zda o poletující vločky nebo sněžení, zda za mírný nebo skutečně hustý déšť. Odborníci ÚAMK jsou názoru, že je na místě zvolit mnohem konkrétnější vyjádření a také doporučují řidičům řídit se orientační hranicí 50 metrů, jak o tom hovoří například německý silniční zákon.
Tuto vzdálenost 50 metrů, obvykle určují směrové sloupky, nebo-li plastové patníky u cest. Norma ČSN12899-3 sice připouští v závislosti na poloměru zatáček i kratší vzdálenost, nicméně „převážně“ jde o 50 metrů. Právě onu hranici 50 metrů považuje za rozhodující také britské zákonodárství. Jakmile je viditelnost jen do této vzdálenosti, je povinnost použít zadní mlhovky. Co na to české předpisy? Ty označují za sníženou viditelnost situaci, kdy „účastníci provozu na pozemních komunikacích dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby, zvířata nebo předměty na pozemní komunikaci, například od soumraku do svítání, za mlhy, sněžení, hustého deště nebo v tunelu“. České nekonkrétní znění považují odborníci ÚAMK za zárodek problémů. Jakých?
Známe to asi všichni, když vpředu jedoucí vůz za povětrnostní situace, která neodpovídá zákonu, rozsvítí zadní mlhovky a všichni kdo jedou za tímto automobilem mají doslova „vypálené“ oči. Nic a nikdo takového řidiče nepřesvědčí, že podle něj není mlha. K situacím, kdy bychom rovněž neměli, kromě výjimek, používat mlhovky, patří jízda v obci, nebo stojíme-li v koloně a posouváme se krok za krokem. Proč?
Britská pojišťovací společnost Swiftcover uvádí, že vinou nesprávného používání mlhovek docházelo v minulosti, před změnami, ve Velké Británii k desítkám až ke stovkám tisíc dopravních nehod ročně. Je to dáno tím, že mlhovky mají podobnou intenzitu jako dálková světla. Jinak řečeno, snadno jiné oslní.
Jak se tedy v praxi chovat za volantem a kdy zapnout mlhovky? Má se za to, že jakmile nerozeznáváte koncová světla vozu před vámi, je na místě zapnout zadní mlhovku. Přední pak použít můžete, ale není to vaší povinností.
Český zákon není v této otázce nijak konkrétní a navíc vůbec nezodpovídá otázku, jak rychle bychom měli jet za mlhy, kdy jsme rozsvítili zadní mlhové světlo. Opět, rady odborníků hovoří o tom, že je za mlhy rozumné dodržovat vzdálenost odpovídající v metrech rychlosti vozidla. Tedy, pokud jede automobil rychlostí 80 km/h, měl by udržovat vzdálenost od vozu vpředu 80 metrů. A při rychlosti 50 km/h by se měla držet vzdálenost od toho vpředu 50 metrů. Že nejde o pouhou teorii, potvrzuje silniční zákon platný v Německu. Dodržování právě této rychlosti 50 km/h při zapnuté zadní mlhovce považuje za povinnost. Což zároveň znamená, že zadní mlhové světlo by se mělo zapínat jen při mlze nedovolující jet rychlostí vyšší 50 km/h, protože dobrá viditelnost je 50 a méně metrů. Za nedodržení tohoto pravidla může být udělena pokuta až do hranice v přepočtu 8000 Kč.
Podobně o povinném používání zadního světla do mlhy hovoří i britské zákonodárství. Experti ÚAMK jsou názoru, že jsou to příklady, které je na místě následovat, protože to stanoví zcela jasná a jednoznačná pravidla pro používání povinných zadních mlhovek. Zároveň zcela odpadne nejasnost, kdy je použít a konec konců nově stanoví, jakou rychlostí je bezpečné za mlhy jet, aby nedošlo k havárii.
Doba „mlhavá“ už nastoupila na české silnice a přestože, či spíše právě proto, že nemáme tak jednoznačná pravidla jako u našich západních sousedů, je na místě mimořádná obezřetnost při jízdě za zhoršených podmínek. Tedy za mlhy, hustého deště a sněžení, kdy nedostatečně vidíme obrysy aut či osob na silnici. Zároveň experti ÚAMK varují před přílišným „zneužíváním“ mlhových světel, protože to může způsobit dopravní nehody jiných účastníků silničního provozu. Nabádají dodržovat pravidlo, že stejně jako za odpovídající situace mlhovky zapínáme, při změně počasí je nutné opět je vypnout. Ohleduplnost zkrátka v době mlhavé na silnice patří v ještě vyšší míře než obvykle.
