Ústecký kraj - Na 40 tisíc lidí z České republiky překročí každý den hranice s Německem, kam dojíždějí za prací. Ačkoli v Česku přibývá volných pracovních míst, která se nedaří dlouhé měsíce obsadit, řada Čechů dává přednost nepohodlnému cestování před prací v místě bydliště.
Podle průzkumů personální agentury Starke Jobs v německém Aue vyhledávají Češi práci v Německu především kvůli přístupu německé legislativy k pracujícím. „Podle německých zákonů máte na většinu sociálních dávek nárok pouze tehdy, jste-li plátcem daně v Německu. Češi sice neberou špatné peníze, ve srovnání s Německem dokonce na některých pozicích srovnatelné, stát od českých rodin ale dává ruce pryč,“ přibližuje situaci v Německu Stefan Beck, personalista agentury Starke Jobs.
Tradici rodin v Česku nezachrání čtyřletá rodičovská dovolená
V Německu je podle Becka právě podpora rodin na prvním místě. Manželé si například mohou vzájemně snížit daně, každé dítě v Německu má také nárok na Kindergeld. „Nic z toho není vázáno na povinnost mít trvalý pobyt v Německu, Němci podporu poskytnou každému, kdo řádně platí daně a přispívá do Familienkasse, což je obdoba české sociálky,“ vysvětluje Beck. Do konce přístího roku navíc vyplácí Německo dětské stavební příspěvky, které slouží rodičům nezletilých dětí jako pomoc při pořízení nemovitosti. „Baukindergeld je vyplácen rodinám s dětmi, které v Německu žijí nebo by žít chtěly, a plánují zde koupit první vlastní nemovitost. Na každé dítě, které s žadateli žije, mohou čerpat až do výše 12 tisíc euro,“ zmiňuje Beck.
Německo podporuje zaměstnanost, Česko neumí motivovat nezaměstnané k hledání zaměstnání
Česká republika nevychází v podpoře rodin dlouhodobě dobře. Zkušenosti s tím má i 36letý Adam z Chebu, který denně dojíždí do německého Plauen za prací v gastronomii. „Jsem vyučený číšník, v Čechách se tím opravdu uživit nedá, zvlášť když máte rodinu. Bývalý zaměstnavatel mi napsal do platového výměru nějakých 15 tisíc hrubého, něco jsem si sice přinesl na dýškách, ale když jsem onemocněl, tak jsme další měsíc neměli co jíst. S platem manželky, který není taky žádná sláva, jsme ale nedosáhli ani na přídavky na děti. Pro stát jsme byli boháči, měli jsme ale stěží na základní potřeby. V současné práci mám jako základ nějakých 40 tisíc hrubého, a za to, že pracuju, dostávám na každé dítě německé přídavky na děti, to vám v Čechách nikdo nedá,“ míní Adam.
Na neschopence v Německu šest týdnů za plný plat
K zamyšlení je podle Becka také právě otázka nemocenských dávek. Zatímco v České republice dostane nemocný zaměstnanec od zaměstnavatele 60 procent mzdy po dobu prvních 15 dnů nemoci, v Německu hradí zaměstnavatel plnou výši mzdy po prvních 6 týdnů. „V případě nemoci českého kolegy v Německu vždy upozorňujeme, že neschopenka vystavená českým lékařem nemusí být přijata německou pojišťovnou. Českým neschopenkám totiž chybí některé údaje, které jsou v Německu vyžadované zákonem. Dobré tedy je, když si najdou Češi lékaře v Německu, jazykové bariéry se přitom bát nemusí, mezi lékaři je v téměř každém pohraničním městě někdo česky mluvící,“ dodává Beck.
Od nového roku více peněz do domácností
Beck nespatřuje hlavní rozdíly mezi Českou republikou a Německem v rozdílných mzdách, ale právě v možnostech, kterými se Německo snaží motivovat obyvatele v produktivním věku k nalezení práce. „V Německu je téměř 800 tisíc volných pracovních míst. Především takový řidič kamionu je v Německu nedostatkovým zbožím. Od ledna roku 2020 přitom řidičům narostou diety o 15 procent, dostanou také příspěvky na nečekané výdaje ve výši 8 eur za den, k tomu Němci od ledna zvyšují minimální mzdu. Němci mají také spravedlivější daňový systém, kdy samoživitelka platí nižší daně než bezdětný člověk v manželském svazku, má také nárok na zkrácenou pracovní dobu za stejnou mzdu. Ti lidé, kteří sem z Čech dojíždějí, sem nejezdí jenom pracovat. Jezdí si sem zařídit lepší život,“ uzavírá Beck.
