ČR - Motocyklisté patří spolu s chodci a cyklisty k tzv. zranitelným účastníkům silničního provozu. V období let 2012-2019 bylo usmrceno 625 motocyklistů, tj. oproti stanoveným předpokladům o 159 více (+34 %) – druhý nejvyšší relativní rozdíl ze všech sledovaných dílčích cílů NSBSP. Těžce zraněno pak bylo 3 807 motocyklistů, o 98 méně (-3 %).
V roce 2019 bylo v důsledku 3 435 dopravních nehod s účastí motocyklistů usmrceno 75 a těžce zraněno 413 motocyklistů (historicky nejméně). Ve všech uvedených parametrech došlo k meziročnímu poklesu. V loňském roce byl s mírnou převahou za viníka těchto nehod označen motocyklista. V roce 2019 bylo evidováno 1 962 nehod zaviněných motocyklisty, což představovalo 57% podíl. Při těchto nehodách bylo usmrceno 48 (64 %) a těžce zraněno 220 (53 %) motocyklistů.
Motocyklisté se na všech usmrcených osobách v roce 2019 podíleli 14 %, na těžce zraněných pak 20 %. Každá 7. usmrcená a 5. těžce zraněná osoba tak byla motocyklistou. Nejvíce usmrcených (16) a těžce zraněných motocyklistů (78) bylo evidováno ve Středočeském kraji. Ve Zlínském kraji se motocyklisté podíleli na všech usmrcených osobách 32 %, v Libereckém pak na těžce zraněných 29 %. Nejvyšší meziroční nárůst těžce zraněných motocyklistů byl evidován na Vysočině (+9), naopak nejvyšší poklesy v Jihomoravském (-32) a Moravskoslezském kraji (-23). Lokalizace nehod s usmrcením a těžkým zraněním motocyklistů je uvedena v mapovém podkladu.
Výzkum nehod
Motocyklisté selhávají nejčastěji na úrovni identifikace (48 % případů). Jedná se zejména o nehody, kdy řidič chybně vyhodnotí náročnost trasy nebo neporozumí vnímaným informacím, v důsledku čehož nepřizpůsobí rychlost stavu vozovky nebo svým schopnostem. Se zvyšující se rychlostí (motocyklisty i jeho kolizního partnera) roste i závažnost zranění motocyklisty. Pád motocyklisty a motocyklu a následné nekontrolovatelné sunutí těla motocyklisty před střetem zvyšuje riziko vzniku těžkých a smrtelných zranění.
„Závažnost zranění motocyklistů ovlivňuje řada faktorů. Jedním z nejvýznamnějších je rychlost motocyklisty i jeho kolizního oponenta. Největší četnost závažných zranění je patrná u sekundární, resp. vícenásobné kolize, ke kterým dochází převážně v případech, kdy v důsledku primární kolize dochází k odpoutání motocyklisty od motocyklu. Při takovémto nárazu záleží zejména na střetové konfiguraci vozidel a na poloze motocyklisty během střetu. K výše zmíněným kolizím dochází převážně při vysokých střetových rychlostech nebo za hustého provozu,“ říká Ing. Jindřich Frič, Ph.D., ředitel CDV.
U motocyklistů je nejčetněji zastoupeno poranění horních a dolních končetin, následované poraněním hlavy a páteře. Oproti posádce ve vozidle není motocyklista chráněný karoserií a dalšími bezpečnostními prvky. Během nehodového děje dochází buď k vymrštění motocyklisty na vozidlo, překážku nebo sunutí těla po vozovce. K poranění hrudi vč. páteře nedochází tak často ve srovnání s poraněním dolních a horních končetin. K takovému poranění dochází převážně při střetu s pevnou překážkou a vede často k vážnému až smrtelnému poranění.
