Prunéřov - Třiapadesát let existence se zásadní modernizací a ekologizací výrobního provozu ve druhé polovině 90. let minulého století, 139 193 107 MWh vyrobené elektrické a 41 433 487 GJ tepelné energie, 138 532 416 tun spotřebovaného paliva a 1 533 797 hodin provozu; to je ve stručnosti Elektrárna Prunéřov I, jejíž osud se naplňuje v červnu letošního roku.
Všechny její výrobní bloky budou totiž definitivně odstaveny z provozu. Svou poslední službu prokáže energetikům právě na konci června, kdy její mnohem mladší a po komplexní obnově zmodernizovanou sestru Elektrárnu Prunéřov II čeká celozávodní odstávka. Bude místo ní ještě zajišťovat dodávky tepla pro města Klášterec nad Ohří, Chomutov a Jirkov.
Videoreportáž
https://www.youtube.com/watch?v=z4mH1mb_lPI
Již na počátku 2. vlny ekologizace uhelných elektráren Skupiny ČEZ bylo jasně stanoveno, že Elektrárna Prunéřov I dožije ve stavu, v jakém je. To znamená, že bude v provozu tak dlouho, dokud bude splňovat emisní limity. Do komplexní obnovy nebyla zahrnuta z důvodu dalšího nastupujícího trendu útlumu již neekologických a nerentabilních (nemodernizovaných) výrobních bloků. Již před zahájením 2. vlny ekologizace bylo totiž dobře známo, kolik mají Severočeské doly v zemi ještě vytěžitelných zásob hnědého uhlí v okolí Tušimic a Prunéřova.
Z toho i vyplynulo, které elektrárny a o jakém jejich budoucím výkonu se ještě vyplatí „prohnat“ komplexní obnovou a který výrobní provoz už ne. Zatímco Elektrárna Tušimice II již svého „konkurenta“ v podobě Elektrárny Tušimice I neměla, v případ prunéřovských musela logicky starší sestra ustoupit mladší, modernější a tudíž i s menšími nároky na její obnovu. I tak byly ve finále v prunéřovské dvojce v rámci útlumu odstaveny dva 210 MW výrobní bloky a zbylé tři zmodernizovány na celkový výkon 750 MW, tedy každý z 210 na 250 MW.
I když prunéřovská jednička to má spočítané, svou službu prokáže energetikům ještě na konci června, kdy Elektrárnu Prunéřov II čeká celozávodní odstávka. Bude tak místo ní ještě zajišťovat dodávky tepla pro města Klášterec nad Ohří, Chomutov a Jirkov. Poté bude 30.června 2020 definitivně odstavena, což se dotkne celkem 155 pracovních míst kmenových zaměstnanců ČEZ. V následujícím období do konce roku 2020 z nich 34 % přejde na jiné nebo obdobné pozice v elektrárnách Prunéřov II a Tušimice, 5 % odejde rovnou do starobního důchodu, další opustí elektrárnu i ČEZ. Zbylí pracovníci přejdou do dalšího období a budou dohlížet na odstavené technologie, případně se podílet na přípravě jejich budoucí demontáži.
Co dál s elektrárenskou lokalitou?
I když „klasika“, tedy výroba elektrické energie spalováním uhlí, to již nebude, lokalita by dál měla sloužit jako významná základna moderních a hlavně ekologických trendů energetiky na severu Čech. Možností, jak toho docílit, je celá řada. Některé jsou již načrtnuty na papíře, jiné jsou zatím vizemi, uskutečnitelnými podle toho, jakým směrem se bude ubírat vývoj takzvané nové energetiky, tedy té emisně neutrální. Každopádně by se nové technologie měly hlavně zaměřit na teplárenský provoz se zajištěním tepelného média pro města Klášterec nad Ohří, Chomutov a Jirkov.
Jednou z variant je výstavba paroplynového cyklu s podobným výkonem, jako je v Počeradech, další je klasická plynová kotelna jakou například má ČEZ Teplárenská v areálu Elektrárny Ledvice. Další možností jsou solární parky na uvolněných pozemcích po stavebních demolicích, například místo chladicích věží. V úvahu připadají také různá bateriová úložiště pro skladování vyrobené elektřiny, velké zásobníky horké vody a podobně. Přeměna, respektive faktická příprava některých vizí v realitu by zřejmě mohla odstartovat do desíti let.
