Ústí nad Labem - Specialisté Centra léčby chronické bolesti (CLChB) při Klinice anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně a Masarykovy nemocnice (KAPIM) spolu s lékaři Neurochirurgické kliniky Fakulty zdravotnických studií Univerzity J. E. Purkyně a Masarykovy nemocnice (NCHK) dosáhli počátkem měsíce července letošního roku společně významného kroku v moderní medicíně.
Poprvé v nemocnici největšího poskytovatele zdravotní péče v České republice zavedli míšní stimulaci u pacienta trpícího neztišitelnými bolestmi páteře po neúspěšné operaci dolních zad (failed back surgery syndrom, FBSS).
„Těší mě, že se ústecké Masarykově nemocnici díky zdejším skvělým lékařům a spolupráci mezi jednotlivými zdravotnickými pracovišti dlouhodobě daří držet krok s moderní medicínou. Snahou vedení společnosti Krajská zdravotní je k tomu vytvářet optimální podmínky s cílem co největší dostupnosti kvalitní zdravotní péče pro obyvatele Ústeckého kraje. Pacienti z regionu tak nemusejí jezdit za léčbou do fakultních nemocnic nebo na vzdálená specializovaná zdravotnická pracoviště,“ zdůraznil Ing. Jiří Novák, předseda představenstva Krajské zdravotní, a. s.
„Děkuji všem, kdo svou erudicí, vysokou profesionalitou a snahou o neustálé zkvalitňování zdravotní péče zvyšují renomé Krajské zdravotní. Jsem rád, že v její největší nemocnici lékařští specialisté nově zařazují do portfolia operativy i dosud nerealizovaný výkon, jehož výsledek přináší pacientovi velkou úlevu,“ uvedl Ing. Petr Fiala, generální ředitel Krajské zdravotní, a. s.
„Centrum léčby chronické bolesti při Klinice anesteziologie, perioperační a intenzivní medicíny se řadí v Krajské zdravotní mezi důležitá pracoviště pomáhající pacientům s hendikepem zvládat běžný život. Kolegům k úspěšné první operaci blahopřeji,“ řekl MUDr. Aleš Chodacki, ředitel zdravotní péče Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o. z.
„Míšní stimulace je považována za jednu z nejmodernějších metod řešení chronických bolestí. Spočívá v zavedení jedné či dvou elektrod do páteřního kanálu a implantaci generátoru elektrických stimulů. Princip je podobný jako u kardiostimulátoru, rozdíl však je v tom, že kardiostimulátor vydává elektrické impulsy do srdce v podstatě nezávisle na vůli pacienta, tedy buď trvale, nebo při zjištění nějaké abnormální aktivity srdce. Míšní stimulace má elektrody zavedené do oblasti hrudní páteře a pacient si sám určí, kdy a jak dlouho „se bude stimulovat“ pomocí ovladače podobného mobilnímu telefonu,“ uvedl MUDr. Jan Procházka, Ph.D., lékař KAPIM.
Novince v léčbě bolesti páteře předcházela celá řada kroků. „Prvním a nezbytným bylo vytvoření Centra léčby chronické bolesti v ústecké nemocnici a jeho schválení Společností pro studium a léčbu bolesti jako neuromodulačního centra. Tím se Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem zařadila po bok vybraných pracovišť v České republice - Ústřední vojenské nemocnice, Fakultní nemocnice Motol, Nemocnice Na Homolce a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Fakultní nemocnice v Plzni, Nemocnice U Svaté Anny v Brně, Fakultní nemocnice Olomouc, Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně a Fakultní nemocnice Ostrava. Dalším nezbytným krokem je výběr správného pacienta, který je velice náročný, protože ne každý pacient s bolestmi zad po operaci páteře je vhodný pro zavedení míšní stimulace. Musí být jednak vyloučeni pacienti, u nichž je možné dosáhnout potlačení bolestí jinými jednoduššími metodami, dále pacienti s psychickými problémy včetně účelových jednání nebo sklonům k sebevraždě, pacienti s poruchou imunity, u kterých by hrozily zánětlivé komplikace, a pacienti bez patřičného neurologického nálezu,“ upozorňuje MUDr. Jan Procházka, Ph.D.
Prvním pacientem byl muž ročník 1985, který podstoupil operace meziobratlové ploténky v roce 2010. „Po dvou letech od operace se bolest vrátila nejdříve v bedrech a do pravé dolní končetiny, kdy postupně se rozšířila i do levé dolní končetiny. Pacient v roce 2019 podstoupil všechna potřebná vyšetření. Na jaře 2020 jsme ještě čekali na schválení jeho zdravotní pojišťovnou - jen materiál zavedený do jeho těla přesáhl hodnotu 750 tisíc Kč a hledali jsme vhodný termín operace,“ upřesňuje lékař.
Testovací fázi se zavedením elektrod a zevního stimulátoru provedl počátkem července operační tým ve složení doc. MUDr. Petr Vachata, Ph.D., MBA, z NCHK a MUDr. Jan Procházka, Ph.D. z CLChB. „Pacient hned cítil úlevu od bolestí dolních končetin téměř sto procentní a od bolestí v bedrech asi čtyřiceti procentní při stimulaci třikrát denně po dobu 30 minut. K tomuto dosažení stačily pouze minimální úpravy nastavení stimulačních parametrů. Po úspěšné první fázi na konci měsíce července následovala implantace trvalého generátoru. Po necelém týdnu byl naprosto spokojený pacient propuštěn do domácího ošetření,“ řekl MUDr. Jan Procházka.
„Na neurochirurgické klinice provádíme každý rok několik set operací páteře v celém spektru diagnóz od kranio-cervikálního přechodu po kostrč. Využíváme nejmodernější instrumentárium včetně peroperační navigace a kontroly systémem O-arm nebo neurofyziologické monitorace. Teprve nyní se nám konečně po několika letech podařilo doplnit rozsah péče o neurostimulační léčbu. Podíl pacientů s tzv. neúspěšnou operací krční anebo bederní páteře - i přes dokonalé technické provedení - je celosvětově udáván až v 10 %. Nyní díky letité spolupráci s algeziologem MUDr. Janem Procházkou, Ph.D., jsme schopni se také o tyto pacienty postarat,“ dodal doc. MUDr. Petr Vachata, Ph.D., MBA.
