Krásné Březno – Samice supa himálajského z ústecké zoo se stará o mládě, které se vyklubalo z vejce, samice ze Zoologické zahrady Lešná. O události informuje v tiskové zprávě mluvčí ústecké zoo Věra Vrabcová.
„Supy himálajské chová Zoo Ústí nad Labem od roku 2003, přičemž první pokus o hnízdění proběhl v roce 2007. Samice pak snášela vejce pravidelně každý rok, ale až v loňském roce bylo hnízdění poprvé završeno úspěchem. Ve spolupráci se Zoo Liberec se podařilo odchovat dvě mláďata, samce a samici,“ uvádí v tiskové zprávě mluvčí.
„V letošním roce jsme opět očekávali odchov, samice snesla první vejce, které jsme odvezli kolegům do Zoo Liberec, v polovině března, druhé z náhradní snůšky 11. dubna jsme umístili do naší líhně a pod samici podložili podkladek,“ popisuje vedoucí zoologického útvaru Petra Padalíková a dodává: „Bohužel, liberecké mládě se začalo klubat, ale bylo málo životaschopné, a naše vejce nebylo oplozené. Vypadalo to, že letos žádný odchov nedopadne, ale v polovině května se ozvali kolegové Zoo Lešná. Jejich samice snesla vejce, které umístili do líhně, ale těsně před jeho vyklubáním slezla z podkladku. Mateřské povinnosti tedy připadly na naši samici.“
Samice supa himálajského z ústecké zoo se stará o mládě z Zoo Lešná. Zdroj foto: Zoo Ústí nad Labem
„Mládě bylo dovezeno 17. května, v té době vážilo necelých 300 gramů. Voliéra se samicí je umístěna mimo pohled návštěvníků, takže ptáci zde mají dostatek klidu, samce jsme z bezpečnostních důvodů oddělili. Díky kamerovému systému jsme mohli sledovat, jak samice mládě přijme, a vše dobře dopadlo,“ s potěšením vysvětlil chovatel Lukáš Štěrba.
Samice adoptovaného potomka začala krmit, ale ne v dostatečném množství, takže mu potravu v podobě naporcovaných potkanů natrávených v Pancreolanu přinášeli i chovatelé. „Zpočátku jsme ke hnízdu s krmením chodili dvakrát denně, nyní stačí jen jednou za den, vždy ráno. Kromě potkaního masa dostává samice i králíky, kteří slouží jako potrava pro ni i pro mládě. Dříve jsme mládě kvůli kontrole vážili každý den, ale v současné době stačí jednou týdně. Mládě má dnes již šest kilogramů. Když bylo menší, samice jej zahřívala, ale to již nyní není potřeba. Spíše v horkých slunečných dnech stojí na hnízdě s roztaženými křídly, aby mu poskytla dostatek stínu,“ doplnil chovatel.
„Podle údajů Institute of Strategic and International Studies (ISIS) chová v Evropě tyto vzácné dravce v počtu 41 jedinců, 19 samců, 18 samic a čtyři ptáky neurčeného pohlaví, 16 institucí. Je potěšitelné, že tři z toho se nacházejí v naší republice, Zoo Lešná, Zoo Liberec a naše ústecká zoo. Také odchovy jsou vzácností, v posledních dvanácti měsících se vylíhla pouze tři mláďata, dvě ve francouzské zoo v Les Epesses a jedno v České republice, právě to ze Zoo Lešná, o které se stará naše samice,“ sděluje tisková mluvčí Věra Vrabcová.
Sup himálajský je mohutný dravec, který žije ve vysokohorských oblastech Asie. Živí se mršinami velkých savců, po kořisti pátrá ostrým zrakem během kroužení nad terénem. Využívá přitom vzdušné proudy, které mu pomáhají vystoupat do velké výšky. Má dlouhý krk s jemným prachovým peřím opatřeným nápadným límcem z bílých per. Hnízda si staví na skalních římsách, při sezení na vejcích se střídají oba partneři.
Supi himálajští jsou zapsáni v Mezinárodním seznamu ohrožených druhů v tzv. Červené knize (anglicky Red Data Book – RDB), největší nebezpečí pro ně v 90. letech minulého století představovalo používání veterinárního přípravku Diclofenac. V uhynulých zvířatech, která slouží supům jako potrava, se však hromadí, a supi krátce po požití masa hynuli na selhání ledvin. Naštěstí se podařilo používání Diclofenacu v řadě asijských zemí zakázat, omezit či nahradit.
