ČR - Epidemii zvládá Česká republika nadále velmi dobře, podíl pozitivních záchytů z celkového počtu provedených nadále klesá. Na základě dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky od konce března klesá až na současnou hodnotu 3,2 %. Výrazně se také zvyšuje počet vyléčených pacientů. Z nemoci covid-19 se uzdravilo již přes 40 % nakažených osob.
„Počet uzdravených pacientů nadále roste. Situaci tak nadále zvládáme úspěšně a můžeme tak s velikou obezřetností pokračovat v návratu do normálního života,“ uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.
Podle prediktivních modelů Ústavu zdravotnických informací a statistiky bude k 31. květnu v Česku přibližně 8 500 laboratorně potvrzených případů koronaviru. S dalšími nasbíranými daty bude docházet k zpřesňování modelů. „Model prozatím neidentifikuje možné zvýšené riziko nákazy v souvislosti s uvolňováním opatření. V případě zvýšení reprodukčního čísla tak lze očekávat vyšší nárůst případů, než nyní předpokládáme, uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Na základě aktuálních dat došlo k aktualizaci klíčového parametru stavového modelu, kterým je tzv. reprodukční číslo. To znázorňuje průměrný počet osob, které nakazí 1 nakažená osoba. Aktualizovaná predikce počítá s celkovým reprodukčním číslem R v hodnotě 0,70. Scénář pracuje s předpokladem cca 10 % bezpříznakových případů.
Tři scénáře vývoje situace v ČR
Ústav zdravotnických informací a statistiky představil také tři varianty dlouhodobého scénáře. V případě, že by se situace vyvíjela jako v současnosti, lze očekávat, že počet nových případů se v průběhu května bude denně pohybovat okolo 60, v měsíci červnu poté zhruba okolo 35. Druhý scénáře počítá s mírným zhoršením situace v podobě reprodukčního čísla 1,1. Což dle predikcí představuje denní nárůst v průběhu května okolo 140 nových případů a v červnu zhruba 155. Třetí tzv. rizikový scénář by představoval denní nárůst v měsíci květnu okolo 460 pozitivních pacientů. „Dlouhodobé modely jsou podmíněné vstupními parametry, proto je důležité zejména sledovat denní vývoj a krátkodobé predikce, které umožní včas reagovat na změnu,“ dodal ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
Kapacita systému, její aktuální stav a vývoj situace umožňují obnovu péče v původním rozsahu. „Systém však musí být adekvátně připraven na případnou druhou vlnu. Je tak nutné hledat vyváženou polohu mezi nastavením systému intenzivní péče a obnovením normálního rozsahu,“ uvedl předseda České společnosti anesteziologie resuscitace a intenzivní medicíny Vladimír Černý.
