ČR - Vláda schválila nový kompenzační bonus pro OSVČ a malá eseróčka. Dosáhne na něj širší okruh žadatelů, bude navýšený na 1 000 Kč denně a nebude již vázán na nouzový stav. Platit by měl po dokončení legislativního procesu zpětně od 1. února 2021.
Nový kompenzační bonus představuje jeden ze tří pilířů inovované státní podpory, která by měla být jednodušší, přehlednější a zároveň univerzálnější pro širší okruh žadatelů. Podpora se bude nově vyplácet formou nového kompenzačního bonusu, z programu Antivirus a dále z připravovaného programu Ministerstva průmyslu a obchodu pracovně nazvaného COVID 21. V rámci nového kompenzačního bonusu se Ministerstvo financí vrátilo k jarnímu pojetí, kdy nárok vznikal všem podnikatelům poškozeným nejen dopady vládních opatření, ale i v důsledku pandemie jako takové. „Na bonus tak nově dosáhnou i ti živnostníci, kteří mají třeba jen pokles poptávky po svém zboží či službách. Klíčové přitom bude umět prokázat propad příjmů vyšší než 50 %,“ říká ministryně financí Alena Schillerová k nově zavedenému kvantifikátoru 50 % příjmů.
Propad příjmů odpovídajících tržbám z prodeje zboží a služeb o nejméně 50 % bude posuzován za kalendářní měsíc předcházející danému bonusovému období, a to oproti měsíčnímu průměru za čtvrtletní srovnávací období z doby před vypuknutím pandemie. Například v prvním novém bonusovém období za únor 2021 se budou srovnávat příjmy za leden 2021 s měsíčním průměrem za období od 1. listopadu 2018 do 31. ledna 2019. Pro začínající podnikatele se srovnávací období posouvá až po zahájení jejich činnosti. „Tím, že srovnáváme kalendářní měsíc předcházející bonusovému období, umožňujeme žadatelům podat žádost již na začátku každého bonusového období. Vládní pomoc tak mohou lidé obdržet o to dříve,“ vysvětluje Alena Schillerová.
Hlavní novinkou pro většinu příjemců bude navýšení nového kompenzačního bonusu z 500 Kč na 1 000 Kč denně. Bonus přitom bude individuálně zastropován pro subjekty s typicky nižšími příjmy, jako jsou důchodci či studenti, aby nedocházelo v jednotlivých případech k nespravedlivému překompenzování. V případě dohodářů pak zůstává zachována původní výše bonusu 500 Kč denně. Novinkou je také možnost nároku na kompenzační bonus 500 Kč za dny, kdy měl potenciální příjemce nařízenou karanténu nebo izolaci. „Tímto dílčím opatřením narovnáváme situaci mezi živnostníky a zaměstnanci, kteří mají nově nárok na příspěvek v karanténě. Nezbytnou podmínkou je samozřejmě účast živnostníka na nemocenském pojištění,“ doplňuje Alena Schillerová.
Velmi důležitou změnou je dále to, že bonusová období už nebudou nijak svázána s trváním nouzového stavu. Návrh zákona zavádí dvě bonusová období odpovídající únoru a březnu letošního roku. Vláda současně zákonem získává mandát zavést další bonusová období odpovídající vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021, budou-li v té době nadále trvat krizová opatření. Nový kompenzační bonus bude platit zpětně od 1. února 2021. Částečný překryv prvního období nového bonusu v únoru 2021 s posledním obdobím stávajícího bonusu (období od 1. do 15. února 2021) bude vyřešen formou započtení. To znamená, že nově nárokovaný bonus za únor v maximální možné výši 28 000 Kč bude případně snížen o již vyplacenou částku původního únorového bonusu.
Nový kompenzační bonus bude technicky opět vratkou daně z příjmů ze závislé činnosti, kterou budou oproti žádosti stvrzené čestným prohlášením vyplácet finanční úřady. Finanční správa přitom zachová jednoduchou online žádost dostupnou také na www.mfcr.cz/bonus. Podat žádost bude nadále možné e-mailem, datovou schránkou, poštou či osobně na podatelně. Legislativní proces je nicméně teprve na svém počátku. S podáváním žádostí na finanční úřad je tedy nutné počkat na jeho výsledek. Odhadovaný negativní rozpočtový dopad návrhu zákona za únor a březen činí 19,4 mld. Kč na veřejné rozpočty. Z toho 18 mld. Kč na státní rozpočet, 1,1 mld. Kč na rozpočty obcí a 0,4 mld. Kč na rozpočty krajů. Dopad do rozpočtů obcí a krajů totiž bude z velké části kompenzován formou příspěvku odpovídajícího 80 % reálného propadu inkasa. „Opuštění principu, kdy státní rozpočet a rozpočty samospráv spolu dýchají v dobrém i ve zlém nepovažuji za systémové řešení. Je to ale přijatelný kompromis, abychom urychlili legislativní kolečko. A aby lidé nemuseli na své peníze čekat déle, než nezbytně musí,“ uzavřela Alena Schillerová.
